Batátová polévka s tahini

Plánu na propagaci krkonošského kysela jsem se letos držela dlouho. V Krkonoších jsem ho okusila, doma ho po čtrnácti dnech uvařila, vyfotila, dočkala se pochvalných komentářů od Honzíka (nebo si je vyžádala)...a nyní jsem zasedla k počítači, podívala se na svou sbírku fotek a zjistila, že o kyselu vůbec nemám chuť psát. Asi jsem ho měla posypat více bylinkami, abych mu dodala svěží barvu - ta polévka je jinak moc dobrá.

V případě batátového krému je to naopak. Souboj s kyselem prohrává díky své homogenní konzistenci - na mixování krémových polévek mám doma skvělý přístroj, takže získám dokonale hladký krém a pak si povzdechnu, že tam chybí kusy něčeho hmatatelného - ale ta krásná oranžová barva! A taky pocit, že asi jíte něco zdravého, a tudíž si vše můžete bohatě posypat smaženou šalotkou... Pokud hledáte jednoduchou polévku bohaté, byť lehce netradiční chuti, tady je. Nápad pochází z kuchařky Start Simple newyorského kuchaře Lukase Volgera.

Na 4-6 porcí polévky: 2 větší batáty, 1 cibule, 4 stroužky česneku, 1 lžíce strouhaného zázvoru, 1 a půl lžičky mletého koriandru, 1 lžička mletého římského kmínu, 1 a půl lžičky soli, 2 lžíce tahini, 2 lžíce olivového oleje, citronová šťáva, 3 šalotky, rostlinný olej

Cibuli nakrájejte na kostičky, česnek na plátky, batáty oloupejte a také nakrájejte na kostky. Ve větším hrnci rozehřejte olivový olej, přidejte cibuli, česnek, zázvor a koření včetně půl lžičky soli a na mírném ohni smažte, než cibule lehce nezezlátne, asi 6 minut. Přidejte batáty a opékejte dalších pár minut. Zalijte zhruba litrem vody, přidejte další lžičku soli a vařte asi 15 minut, dokud batáty nezměknou. Přidejte tahini a důkladně rozmixujte, podle potřeby ještě zřeďte a dosolte. Dochuťte pár kapkami citronové šťávy a užívejte třeba s chlebovými kostičkami a smaženou šalotkou - návod níže.

V malém rendlíku zahřejte cca 1 cm vysokou vrstvu oleje. Přidejte šalotky nakrájené na co nejtenčí kolečka a smažte, dokud lehce nezezlátnou a nebudou krásně křupavé - nečekejte, až budou opravdu hnědé, rychle se spálí. Vyndejte z oleje a nechte okapat na papírových ubrouscích.

 

Chlupaté knedlíky se zelím a uzeným

Jak vypadá takový správný odpočinkový víkend? Jídlo, spánek, chvilku na vzduch, jídlo, spánek? To jídlo musí ale někdo uvařit...a v případě naší domácnosti jsem to zpravidla já. Naposledy jsem usoudila, že správné jídlo k podzimnímu odpočinkovému víkendu budou chlupaté knedlíky posypané uzeným. Jestli to byly opravdu chlupaté knedlíky, neumím úplně posoudit, protože v naší rodině byla tahle knedllíková variace ignorována.  Každopádně byly moc dobré, a toho času navíc stráveného krouháním zelí jsem také vůbec nelitovala. Jen Honzík opět prokazoval, že by možná bylo lepší, kdybychom oba byli vegetariáni...ale o tom dál raději pomlčím.

Na 4 porce:

Knedlíky: 1 kg brambor, 200 g hrubé mouky, 1 vejce, 1+1 lžička soli

Zelí: 1 malá hlávka zelí (1 kg), 1 cibule, 1 lžíce sádla, 2 lžíce cukru, 1 lžička kmínu, sůl, 2 lžíce octa

Posypka: 300 g uzeného bůčku, 50 g uzeného špeku, 2 cibule, hrst zelené hladkolisté petrželky

Brambory oloupejte. Polovinu jich uvařte v osolené vodě (15 min). 

Ze zelí vyřízněte košťál a zbytek nakrájejte na drobné nudličky. Nelekejte se, že jich bude moc, při vaření dost zmenší objem...a nebo si část nechte stranou na zelný salát. Cibuli nakrájejte na půl kolečka.

V širokém kastrolu rozehřejte sádlo, opečte na něm cibuli dozlatova,  přidejte cukr a nechte trochu zkaramelizovat. Následuje kmín a sůl, trochu promíchejte, přidejte zelí a ocet, maličko podlijte vodou, přiklopte pokličkou a vařte do změknutí, odhaduji aspoň 30 minut. Občas promíchejte.

Zbylé cibule nakrájejte na kostičky, špek a bok také. Na velké pánvi nechte nejprve lehce vyškvařit špek, pak přidejte cibuli, opékejte, dokud nezačne zlátnout, přidejte i bok a dál opékejte, dokud se nevypeče tuk a směs nebude hezky zlatavá.

Syrové i uvařené brambory nastrouhejte (syrové najemno), přidejte k nim vejce, mouku a sůl a promíchtejte na hladké těsto, které nebude moc lepit. Z těsta vytvarujte koule velikosti golfových míčků. Ty opatrně vkládejte do vroucí vody a vařte, dokud nevyplavou na hladinu (cca 10 minut).

Naservírujte zelí, knedlík, maso s cibulkou a vše ozdobte decentním množstvím petrželky. A užívejte si odpočinkový víkend!

Pěnový dort, tentokrát malinový

Hledáte dort, který dobře vypadá, dobře chutná, a navíc nedá moc práce? Myslím, že jste ho právě našli. Jako bonus je také bezlepkový (ale bohužel ne veganský). Recept na tento poklad jsem objevila ve výborné kuchařce Dorty od Chez Lucie. V kuchařce je dort fialový, tedy borůvkový. Ten jsem pekla minule, pak přišla návštěva a dort zmizel. Ještě během návštěvy (která netrvala týden, ale opravdu jen jeden večer).

Podruhé jsem dort pekla s úmyslem vzít ho na tradiční nedělní oběd u babičky. Dort tentokrát oběd přečkal...respektive asi jeho čtvrtina. Ovace byly opět značné a velmi potěšující, tak už je asi načase si vše zapsat, abych věděla, až zase budu hledat dort...:) Možná příště zkusím lesní plody. A korpus s kokosem rozmixovaným najemno.

 Na 1 dort o průměru 18 cm:

Korpus: 3 vejce (L), 90 g cukru krupice, 100 g strouhaného kokosu
Pěna: 225 g mražených malin, 30 g cukru krupice, 110 g zakysané smetany, 250 g smetany ke šlehání (33%), 2,5 plátku želatiny
Na ozdobu: čerstvé maliny, máta, kokosové chipsy

Formu o průměru 18 cm lehce vymažte máslem a vyložte pečicím papírem. Vejce s cukrem šlehejte na vysoké otáčky  asi 8 minut, až zesvětlají a nabudou. Jemně vmíchejte kokos. Směs přesuňte do připravené dortové formy a pečte na 170 stupňů asi 30 minut. Můj korpus měl trochu propadlý střed, takže jsem ho pak seřízla do roviny.

Mražené maliny pomalu rozvařte v rendlíku, poté propasírujte přes jemný cedník. Želatinu namočte do studené vody. Malinové pyré s cukrem zahřejte pod bod varu, přidejte vyždímanou želatinu a promíchejte. Poté vmíchejte zakysanou.

Šlehačku ušlehejte do polotuha a vmíchejte do malinového krému.

Korpus vraťte do formy, kterou jste nově vyložili pečicím papírem. Okraje korpusu můžete trochu seříznout, aby je krém zakryl. Krém nalijte na korpus a nechte přes noc ztuhnout v lednici.

Před podáváním ozdobte podle vaší fantazie.

Podzimní Krkonoše

Cíl naší cesty do Krkonoš je většinou jasný. Sledovat značky.

 Letos zatím žádný cestovatelský článek...Asi už je pomalu načase smířit se s faktem, že letos žádný výlet na Nový Zéland nebude. Ani do Skotska. A o to víc si užívat výlety po krásách naší vlasti.

První říjnový víkend jsem strávila v Krkonoších. Slavili jsme první výročí svatby, téměř na místě činu. Počasí také odpovídalo (mokro). Bylo to prakticky dokonalé, chyběla snad jen ta autentická mexická strava, tu jsem si dopřála až doma po návratu. Pro ty, které zajímá, jak takový romantický prodloužený víkend může vypadat, teď krátce popíšu náš program.

Pohled z rozhledny Eliška na pevnost a Vraní hory.

V sobotu klasické výletní brzké vstávání a cesta na Černý Most. Autobusu měla cesta do Trutnova trvat dvě hodiny. Zvládnul to protáhnout na tři a ještě nás řidič během cesty děsil telefonním hovorem obsahujícím slova "odešlo mi řazení". Z Trutnova stoupá cesta do hor jen velmi pomalu. Jako cíl prvního výletu jsem vybrala vojenskou pevnost Stachelberg. Díky zpoždení autobusu je jasné, že nestíháme zároveň její prohlídku a večeři v penzionu. Dali jsme přednost rozumnému příchodu do penzionu, u pevnosti tedy navštěvujeme jen rozhlednu a slibujeme si, že "někdy příště". Rychle se přehoupneme přes hřeben Rýchor, nejvýchodnější části Krkonoš. Horská atmosféra tu opravdu nechybí. les je převážně listnatý, krásně vlhký a zdobený jasnou červení muchomůrek. Na hřiby už je asi pozdě, vidíme spíše jejich trosky. Následuje nepříjemné klesání až do Horního Maršova, kde je zastávka autobusu již obsazena partou turistů z Mělníka. Ti nechávají ujet první autobus, ten další má být výrazně levnější...my nastupujeme a jako jediní cestující si užíváme privátní odvoz až do Pece. Ubytování jsme si vybrali klasicky na kopečku - asi kilometr a půl za městem v lokalitě Milíře, uprostřed lesa, kam už nesmí ani auta. Ideální.

Podzimní červená se tu vysytuje v mnoha podobách. Rýchorská jeřabina.

Celou noc i ráno prší, ale předpověď se naštěstí neplete a tak o půl desáté můžeme vyrazit, odhodlaní dnes dobýt Sněžku. Volíme z našeho ubytování nejpřímější cestu Obřím dolem. V údolí obdivujeme nejdřív ovečky a pak lamu. Pak už nás čeká jen nepolevující stoupání až na rozcestí u polského Slezského domu. Odsud vede na Sněžku červeně značený chodník. Smí se po něm jít pouze směrem vzhůru, kvůli davům - ty dnes opravdu nehrozí. Podle mapy nám měla celá asi šestikilometrová trasa zabrat tři a čtvrt hodiny. Zvládli jsme to za dvě.

UFO na Sněžce se zatím k odletu nechystá.

Sluníčko vysvitá právě včas - těsně před tím, než staneme na vrcholu. Díky tomu si užíváme opravdu nádherné výhledy, jen škoda silného větru, který nás z vrcholu rychle vyhání. Klesáme nejdříve k chatě Jelenka a dále k Pomezním boudám na kraji Malé Úpy. Slunce stále svítí, chvíli dokonce litujeme, že opalovací krém zůstal doma...Čeká nás ještě jedno stoupání, abychom se z Malé Úpy dostali do Pece. Míjíme Portášky a herní areál, u kterého si poznamenávám, že sem se jednou musíme vrátit ve větším počtu. Závěrečné stoupání k penzionu bych si dnes klidně nechala ujít.

Pro krásné výhledy Alpy netřeba.

Předpověď na pondělí, den našeho výročí, vypadala od začátku špatně. Původně jsem měla odvážný plán absolvovat ještě jeden výstup na Sněžku, po jiné trase než včera. Nakonec se po dlouhém váhání rozhodujeme, že si druhou horu necháme ujít. Místo toho se vydáváme od chaty přímo nahoru na hřeben. Obhlížíme Chatu na rozcestí, kde si chceme dát oběd. Je trochu mlhavo, ale zatím neprší...a navíc je příšerně brzo, takže přidáváme asi osmikilometrové horské kolečko. Konečně narážíme na jedlé borůvky - jsou lepší než ty, co jsme ochutnávali v srpnu v Brdech. Navíc mají některé z nich krásně dočervena zabarvené listy, podzim je krásný... Očekávaný déšť nakonec přece jenom přichází, takže do chaty už přicházíme značně promoklí. Dvorská bouda byla na vzdálenost cca sto metrů zcela neviditelná...

Na rozcestí šesti cest je dnes prázdno.

V oblíbené horské chatě jsme kupodivu sami. Já testuji slavné krkonošské kyselo, Honzík borůvkový maxi knedlík. Impozantní a taky moc dobrý. Do Pece klesáme rychlým krokem, doprovázeni vytrvalým deštěm. Přesto se odhodláváme k zacházce k cukrárně, která má být podle všech dostupných ukazatelů otevřená. Není. Místo známé nejkratší cesty k penzionu volíme stoupání Zeleným dolem, s vodopády a absurdně strmým kamenným úsekem. Jsem opravdu ráda, že v chatě je teplo a sucho...Personál se trochu divil, že jsme venku vydrželi tak dlouho.

Jeden knedlík stačí, Honzíku.

V úterý se loučíme s chatou Milíře, odmítáme odvoz do Pece na bus a místo toho se vydáváme ještě jednou na hřebeny. Prší nejdřív málo, pak hodně...ale to už jsme v půlce stoupání z Velké Úpy ke Kolínské boudě a přece to neotočíme. Nejvíc mě vyděsí, když mě Honza přesvědčuje, že slyšel hrom. Na hřeben dorážíme zcela promočení, nabízím Honzíkovi zkrácení trasy díky přesměrování do Janských Lázní, ale odmítá. Takže nasazujeme rukavice, čelenky a téměř utíkáme do Vrchlabí. Rukavice a čelenky jsou brzy velmi vlhké, v pohorkách trochu čvachtá, Honzík se tváří, že neví, jestli přežije ve zdraví...i naše hory umí být docela drsné.

Naše útočiště. Chtěla jsem ho fotit zvenku, ale déšť mě odradil.

Když procházíme mezi pastvinami nad Vrchlabím, už neprší. Ve městě se snažím trochu zamaskovat svůj promoklý vzhled, ale moc mi to nejde. V restauraci plné lidí, s polstrovanými sedačkami a starostlivými číšníky, si pak připadám trochu nepatřičně. Moc nepomáhá ani převlečení do suchých (a snad i slušivých) šatů. Burger jsem si přesto docela užila. Krkonoše opouštíme netradičně kombinací bus, vlak, vlak. Tak snad nejpozději za rok zase!

Krkonošský skot.

Krkonošská borůvková pláň.

Říjnové jsou nejlepší.:)

Pohoda nad Úpou. Ideální místo na slunění.

Houbička na konec.

Pizza řezy s pečenými rajčaty

Svačina na cesty letos asi nebude to nejvyhledávanější jídlo, viďte...Přesto jsem tyhle výborné pizza řezy pekla s úmyslem dát je do krabičky a vzít s sebou na výlet. Není potřeba jezdit daleko - stačí nejbližší les, rozhledna, možná i park. V mém případě to byla dokonce pouze nejbližší konečná stanice metra. (Ne proto, že by tam bylo něco extrémně zajímavého, ale protože tam začínala expertní trasa šifrovací hry Mezi sochami. A protože nám dala zabrat hned druhá šifra, náš oběd jsme na Hájích i zkonzumovali...vy určitě zvládnete najít lepší místo, kam s rajčátky vyrazit.)

Pokud si to dobře pamatuju, tyhle řezy jsem pekla i loni a tenkrát jely s námi do Krkonoš. Poznatky z pečení jsou pořád stejné - hodně rajčat, hodně sýra, volitelně olivy. Získáte šťavnatou vegetariánskou svačinku, která by mohla chutnat i masožravcům. 

Recept pochází z kuchařky Smitten Kitchen Every Day.

Na koláč o rozměru cca 20 x 30 cm

Těsto: vaše oblíbené těsto na pizzu nebo 305 g hladké mouky, 1 a čtvrt lžičky sušeného droždí, 1 lžička soli, 190 g vody

Rajčata: 750 g cherry rajčat, 2 lžíce olivového oleje, půl lžičky soli

Navíc: 1 lžíce olivového oleje, 120 g mozzarelly, 2 lžičky sušeného oregana, 100 gramů slaného sýra (balkán / feta / salátová lučina), sůl a pepř, volitelně olivy nebo bazalka

Na těsto smíchejte ve velké míse mouku, sůl a droždí. Přidejte vodu pokojové teploty a promíchejte do soudržné koule. Pokud to nejde, přidejte ještě trochu vody. Minutku hněťte, potom mísu zakryjte a nechte 2 hodiny kynout.

Plech vyložte pečicím papírem a rozložte na něj rajčata překrájená na poloviny, řezem nahoru. Pokapejte olivovým olejem, osolte a dejte na 90 minut do trouby vyhřáté na 150 stupňů. Po té době byste měli mít polo-sušená rajčata...pokud se vám zdají stále moc vodnatá, dejte jim ještě půl hodinky.

Před pečením samotného koláče rozehřejte troubu na 200 stupňů. Větší zapékací mísu nebo plech vyložte pečicím papírem. Těsto rozdělte na poloviny, jednu z nich dejte na plech a prsty roztáhněte na požadovanou velikost.

Plát těsta poté posypte strouhanou mozzarellou, okraje nechte volné. Následují rajčátka, oregano, slaný sýr, sůl, pepř a možná i olivy nebo bazalka. Druhou polovinu těsta rozválejte / roztáhněte na podobnou velikost jako tu první. Položte ji na náplň a pokuste se spojit okraje tak, aby náplň během pečení nevytékala.

Vše lehce pokapejte olivovým olejem, který jemně vmasírujete do těsta. Pečte 25 - 30 minut, až bude koláč na povrchu zlatavý. Jezte teplé, studené nebo cokoli mezi tím.

Kuře na cibulkách

 Nějak se nám tu přemnožila kuřátka. Jak je to možné? Možná jsem si řekla, že se to s nimi musím lépe naučit. Možná mi jejich konzumace pod vlivem mé sady vegetariánských a podobných kuchařek připadá o trochu menší zločin, než kdybych si místo toho dala hovězí steak. A možná, ale opravdu jenom možná, stále doufám, že se z kuřete stane Honzíkův oblíbený kus masa.

Tenhle recept si ovšem nezaslouží své místo na blogu kvůli kuřeti, ale kvůli jarním cibulkám. Nikdy by mě nenapadlo, že jarní cibulka lehce pokapaná olivovým olejem a pečená pod kuřetem může být takovou lahůdkou. Zkuste to taky! Doporučuji rovnou dva svazky cibulek. U kuřete se zase nemusíte omezovat na stehenní plátky, ale klidně do pekáčku rozprostřete pořádné kuřecí kousky s kostí i kůži.

Na závěr rozhodně nevynechte koření - za'atar pokrmu dodá orientální šmrnc. Nemusíte kupovat hotovou směs, vlastní verzi si zvládnete umíchat doma - sezamová semínka, oregáno, tymián, sumac. (A to snad ani nemusím říkat, ale na začátek nevynechejte podmáslí. Mělo by dodat kuřeti šťavnatost - bez něj jsem to teda nezkoušela, ale radši bych neriskovala, že to nebude ono.)

Jak už jsem přiznala, recept jsem si nevymyslela, ale pochází z pera mého nového amerického objevu - Alison Roman.

Na 4 porce:

2 svazky jarní cibulky, 4 kuřecí stehenní plátky (nebo jiné kousky kuřete, může být i s kostí), 2 lžíce olivového oleje, 500ml podmáslí, 3 stroužky česneku, 2 lžičky soli, 1 malá cibule, pepř

Dochucení: citrón, za'atar

Nejprve naložte kuře. V dostatečně velké nádobě smíchejte podmáslí, sůl, prolisovaný česnek a nakrájenou cibuli. Kuřecí plátky lehce osolte a opepřete a vložte do nálevu. Takto připravené ho nechte v ledničce odpočívat aspoň hodinu - pro plátky bez kosti se doporučují dvě hodiny, pro kousky s kostí až 24 hodin.

Předehřejte troubu na 220 stupňů. Jarní cibulky očistěte, rozkrojte podélně i příčně na poloviny, smíchtejte s olivovým olejem a rozložte na dno velkého pekáčku nebo hlubšího plechu.

Kuře vyjměte z marinády, osušte a položte na cibulky. Dejte do trouby a nechte péct asi 35 minut, pokud máte kuře bez kosti, jinak spíš o deset minut déle. Poté můžete kuře vyndat a cibulkám dopřát ještě závěrečných 10 minut na zhnědnutí.

Kuře servírujte na cibulkách (nebo cibulky na kuřeti), vše posypte za'atarem a pokapte citrónem. Jako přílohu jsem vybrala pečenou rýži (která se pekla v troubě společně s kuřetem).

Kuřecí balti

Pod záplavou kuchařek, které do mé domácnosti v poslední době přibyly, ať už mým vlastním přičiněním či nikoli, jsem začala přemýšlet. Zvládla bych své kuchařky rozdělit do dvou kategorií? Napadlo mě toto: jedny, které se snaží maximalizovat chuť, a druhé, které si tento úkol ztěžují omezujícími podmínkami.

Pokud bychom byli korektní, nějaké omezující podmínky existují vždy. Nechci do každého jídla přidávat lanýže, nehodlám vařit na otevřeném ohni ani trávit přípravou večeře celý den. Jo, a taky nemám ráda mák. Ale s tím vším se tak nějak počítá automaticky.

Omezující podmínky, které mám na mysli, se týkají spíše dietních omezeních. V nejnovějším díle Lahodně s Ellou (stejně jako ve všech předchozích, předpokládám) se vaří čistě vegansky. Jako pohádka před spaním mi to přijde zajímavé čtení, ale nakoupit litry rostlinných mlék a kokosových jogurtů se zatím nechystám. Britský bestseller Špetka chuti zase minimalizuje množství kalorií za použití nízkotučných surovin. Ani s tímto přístupem se úplně neztotožňuju (i když bych možná měla :)), přesto už jsem jeden recept vyzkoušela téměř bez úprav. Až na absenci nízkotučného spreje na vaření. Tady je. Pravé indické kuřecí balti jsem zatím neměla tu čest ochutnat, takže srovnání chybí. Indickou chuť i vůni ovšem tenhle pokrm rozhodně má.

Na 4 porce:

500g kuřecích prsou, 2 barevné papriky (žlutá, červená), 400g konzerva sekaných rajčat (myslím, že by stačila jen půlka, takhle mi to přišlo celé až moc rajčatové), 1 lžička mleté skořice, půl lžičky chilli flakes, 150 ml vody, 2 lžičky garam masaly, sůl

Balti pasta: 2 velké cibule, 2 cm kousek zázvoru, 3 stroužky česneku, 1 lžička kurkumy, půl lžičky chilli flakes, 2 lžíce uzené papriky, 2 lžičky mletého římského kmínu, 2 lžičky mletého koriandru, 1 lžička mleté skořice,1 lžička soli, půl lžičky pepře, 3 lžíce rajského protlaku, olej

Na závěr: čerstvý koriandr, krájená chilli paprička, případně i cibulové kroužky bhadží (recept na dietní variantu v knize)

Nejprve si vyrobte magickou balti pastu. Cibuli, česnek i zázvor nakrájejte nadrobno. V pánvi rozehřejte trochu oleje a opékejte pět minut samotnou cibuli, až začne trochu zlátnout, na poslední minutu přihoďte i zázvor a česnek.

Vše z pánve a zbytek přísad na pastu dejte do výkonného mixéru a rozmixujte na hladkou pastu, kdyby to nešlo, nařeďte malým množstvím vody.

Kuře nakrájejte na kostky, přidejte 4 lžíce pasty a nechte hodinu v lednici marinovat.

Do pánve dejte trochu oleje a krátce opečte chilli vločky a skořici. Přidejte zbytek balti pasty a opékejte další dvě minuty, pak přidejte vodu a rajčata a přiveďte k varu. Poté vložte kuře a papriky nakrájené na proužky a vařte minimálně 15 minut. Ochutnejte, vmíchejte garam masalu, a vařte ještě tři minuty.

Doporučuji podávat hustě posypané koriandrem, o něco méně hustě chilli papričkami, a v doprovodu rýže či indických placek naan.

Sabih

Končící léto má na mou chuť k jídlu dramatické účinky. Ne snad tolik ohledně kvantity, ale určitě ohledně složení mého jídelníčku. Syrová zelenina? Asi na ni dostanu chuť zase příští léto...Znamená to také, že když vzpomínám, jak jsem si před dvěma měsíci pochutnávala na téhle izraelské specialitě, nemám příliš velkou chuť si to zopakovat. Ale věřím, že se to časem změní.

Ze sabihu jsem byla nadšená už před lety, když jsem ho poprvé ochutnala během naší krátké návštěvy Izraele. Pamatuji si ho jako výrazně ochucenou směs lilku, brambor a vajec, balenou v tortile - něco jako vegetariánský gyros, který není falafel. (Falafelu už jsem se snažila přijít na chuť mnohokrát a k mé značné nelibosti musím přiznat, že gyros pořád vede.)

Pak jsem si přečetla recept na sabih v Ottolenghiho Jeruzalémě a nestačila se divit, že neobsahuje brambory. Zapátrala jsem tedy i jinde po internetu a zjistila, že brambory vůbec nejsou typickou přísadou. Konečně letos v létě jsem pořídila pár krásných lilků a do přípravy sabihu se pustila. Výsledek se od mé dávné vzpomínky dost lišil, špatný ale rozhodně nebyl - vlastně bych řekla, že je to teď jeden z mých oblíbených lilkových receptů. 

Na 4 obědové porce:

2 větší lilky (750g), 200ml slunečnicového oleje, 4 vejce, sůl, pepř, 2 bílky, 4 pita chleby (doporučuju recept od Cuketky)

Omáčka tahini: 150g tahini pasty, 120ml vody, 2 lžíce citronové šťávy, 1 drcený stroužek česneku, čtvrt lžičky soli

Pasta zhúg: 1 svazek koriandru, 1 svazek hladkolisté petrželky, 1 zelená chilli paprička, půl lžičky mletého římského kmínu, čtvrt lžičky mletého kardamonu, čtvrt lžičky mletého hřebíčku, čtvrt lžičky krupicového cukru, čtvrt lžičky soli, 1 drcený stroužek česneku, 2 lžíce olivového oleje, 2 lžíce vody

Salát: hrst cherry rajčat, půl salátové okurky, 2 jarní cibulky, 2 lžíce nakrájené hladkolisté petrželky, 2 lžičky citronové šťávy, 1 a půl lžíce olivového oleje

Začít můžete třeba přípravou omáček. Na zhúg vše rychle rozmixujte na hrubou pastu. Podle chuti přidávejte či ubírejte papričky, autentická pasta má být silně pálivá, ale já to s množstvím papriček raději nepřeháněla.

S omáčkou tahini je to ještě jednodušší: všechny suroviny promíchejte dohladka, podle potřeby přidejte ještě trochu vody.

Nyní už je načase věnovat se lilkům. Škrabkou na zeleninu z nich podélně odstraňte část slupky - lilek by měl skončit zebrovaně pruhovaný. Lilky nakrájejte na 2 cm silná kolečka, ty posypte solí a nechte 30 minut vypotit. Pak je otřete papírovou utěrkou.

Zatímco se lilky potí, vy byste se nemuseli moc zapotit u přípravy salátu. Zeleninu nakrájejte na drobnější kousky, přidejte suroviny na zálivku a podle chuti dosolte a dopepřete. Vejce uvařte klasicky natvrdo.

Ve velké pánvi rozpalte vyšší vrstvu oleje. Pokud máte se smažením lilků špatné zkušenosti - lilky mají tendenci nasávat opravdu hodně tuku - můžete zkusit následující trik: lilky před smažením potřete rozšlehaným bílkem. Já to tak praktikovala jednou a zdálo se, že to trochu funguje.

Lilky smažte po obou stranách dohněda - cca 2 minuty z každé strany. Odkládejte na vrstvu papírových ubrousků.

Výsledná kompozice vypadá takto: talíř - pita - omáčka tahini - lilek - omáčka tahini - vejce - omáčka tahini - zhúg. Zeleninový salát může přijít na lilky i vedle nich. Jezte ideálně příborem.

 

Vepřové plátky v parmazánové omáčce

 Babička se mě nedávno ptala, na jaké jídlo z dětství ráda vzpomínám. Kupodivu jsem o odpovědi nemusela dlouho přemýšlet - párky v bramborovém těstě jsem vždycky zbožňovala. A tak jsme si udělali jednu retro neděli s párky místo masa. (A bez zelí, které k těmhle párkům prostě patří, ale babička na to po dvaceti letech tak nějak zapomněla, takže byl párek na talíři chudák osamocen. Byl to opravdu velmi netradiční, ovšem zábavný, nedělní oběd.)

Pak jsem v úterý vařila doma lilek, který měl zrovna nadúrodu (rozuměj v naší ledničce). A ve středu jsem si uvědomila, že mám strašnou chuť na maso a téměř nulovou chuť na zeleninu. Jak nezvyklé...Myslím, že Honzíkovi by nevadilo, kdybych v tomto stavu byla častěji. :) Opekla jsem pár plátků vepřové kýty, k tomu vyrobila rychlou parmazánovou omáčku a sama byla trochu překvapená, jak to vše bylo dobré, kompletně bez zeleniny. Petrželka nahoře se nepočítá....Zásluhy musím opět připsat zářijovému Apetitu.

Na 4 rychlé večeře:

4 plátky vepřové kýty, 2 stroužky česneku, 200 ml smetany ke šlehání, 60g strouhaného parmazánu, 1-2 lžíce hladké mouky, 3 lžíce másla, 1 lžíce olivového oleje, hladkolistá petrželka, sůl, pepř

Maso z obou stran osolte a opepřete. V pánvi rozehřejte olej s 1 lžící másla a plátky na něm spíše zprudka opečte - asi 3 minuty na každé straně. Poté maso vyjměte a odložte na talíř, který dobře zakryjete alobalem.

Do stejné pánve přidejte zbylé máslo, nechte rozpustit, krátce na něm opečte česnek a pak přidejte mouku - pokud nechcete omáčku extra hustou, myslím, že 1 vrchovatá lžíce bude stačit. Chvíli bedlivě míchejte, dokud nezískáte krásnou zlatavou jíšku. Zalijte zhruba 200 ml vody (nebo vývaru, chcete-li), dobře rozmíchejte a nechte 10 minut provařit. Lehce osolte. Poté přidejte smetanu, chviličku vařte, přidejte parmazán a dobře promíchejte. Měli byste získat hladkou hustou omáčku s výraznou chutí sýra. Ochutnejte a dochuťte - mně stačila sůl a pepř. 

Do omáčky vraťte maso i se šťávou, kterou pustilo. Minutu prohřejte a hned podávejte, nejlépe posypané zelenou petrželkou. Jako přílohu jsem zvolila na tenké plátky nakrájené a v troubě na 200 stupňů pečené brambory a myslím, že jsem nemohla udělat lépe. :)

Bezlepkový krtkův dort

 Pečením dortů mi stále přináší zvláštní uspokojení. Baví mě pečlivě dodržovat mnohakrokový pracovní postup a dumat nad tím, jak to celé asi dopadne. Ať už peču dort k nějaké přiležitosti či "jen tak", vždy je s tím spojena lehce slavnostní atmosféra. Dalo by se říct, že si celý ten proces užívám bez ohledu na výsledek. Ale když se dílo podaří, je to samozřejmě lepší. (S tím souvisí také můj největší problém s dorty - kromě toho, že bych je nejspíš vůbec neměla jíst - jak poznat, zda se dort povedl, ještě před nakrojením. Nejde to. Takže jsem až do té doby, než se někdo chopí nože a následně lžičky (nebo vidličky, podle preferencí strávníka), značně nervózní.)

Tentokrát jsem původně nechtěla péct dort, ale pouze nějaký bezlepkový a přenosný dezert. Moc jich zatím ve svém repertoáru nemám, takže když jsme v aktuálním Apetitu nalistovali Krtka, podle Honzíka to byla jasná volba. S dortem to nakonec bohužel nedopadlo tak, jak bylo zamýšleno - bezlepková část nebyla potřeba - ale naší degustací prošel na výbornou, takže ho budu určitě muset zopakovat ještě jednou, snad i s doručením správnému příjemci.

Na 1 krtkův dort (forma 20 cm):

Korpus: 120g změklého másla, 70g hnědého cukru, 4 vejce, 130g mandlí, 20g holandského kakaa, 60g hořké čokolády, 1,5 lžičky kypřicího prášku

Náplň: 400 - 500ml smetany ke šlehání (doporučuji aspoň jednu 40%), 1,5 plátku želatiny, 2 menší banány, 125g malin, 40g (hořké) čokolády.

Mandle rozmixujte najemno (můžete použít mandlovou mouku, ale s mandlemi to jde také - vyzkoušeno). Čokoládu nastrouhejte nahrubo. Oddělte bílky a žloutky.

Dno dortové formy vyložte pečicím papírem, boky vymažte máslem. Troubu předehřejte na 180 stupňů. Máslo s cukrem utřete v robotu do pěny, poté po jednom přidávejte žloutky a pokračujte v mixování.

Zvlášť smíchejte mouku, kakao a kypřicí prášek. Tuto směs přidejte k máslové směsi. Z bílků ušlehejte pevný sníh, jemně ho vmíchejte do těsta a nakonec přidejte nastrouhanou čokoládu - asi 60g, zbytek nechte do náplně. Těsto nalijte do připravené formy a pečte zhruba 40 minut, na závěr proveďte test špejlí.

Korpus nechte zcela vychladnout, poté vnitřek vydlabejte lžící - ponechte cca 2cm okraje a pevné dno. Vydlabaný korpus rozdrobte.

Pokud chcete používat želatinu - aby dort dobře držel, není to úplně nezbytné - postupujte následovně. Želatinu nechte 10 minut nabobtnat v troše vody, pak trochu vyždímejte a nechte v rendlíku rozpustit. Přidejte dvě lžíce smetany, dobře rozmíchejte, poté přidejte i zbytek smetany a nechte odpočívat v lednici, dokud směs nezačne maličko tuhnout (já vydržela asi půl hodiny). 

Omyjte maliny, banány oloupejte, rozkrojte podélně a poté ještě na poloviny. Šlehačku vyšlehejte dotuha a poté do ní zamíchejte zbytek čokolády. Nyní nastává má oblíbená část: vrstvení. Do vydlabaného korpusu dejte na dno trochu šlehačky, na to banány, opět trochu šlehačky, maliny a zbytek šlehačky zformujte do podoby krtčího kopečku. Poté na ní navršte rozdrobený korpus - když se vše povede, skončíte s polokoulí připomínající krtinec. Nechte ještě aspoň hodinu zatuhnout a podávejte.

Tažený závin se švestkami a ricottou

Pokud máte hodně švestek a málo času, dál už ani číst nemusíte. Tenhle recept vyžaduje zcela opačný poměr zdrojů - poradí vám, jak proměnit pár švestek a pár hodin vašeho odpoledne na výborný, svěží závin. Jo, kdyby mi tak stačily ke štěstí záviny z listového těsta, nějaký ten čas bych určitě ušetřila. 

Aspoň zatím mohu říct, že mě tažené těsto docela baví. Baví mě i mnoho tenkých vrstev těsta uvnitř závinu. Tentokrát doplněných osvěžující citrónovou ricottou a decentním množstvím švestek k tomu. Když v zimě nebudu vědět co péct, třeba zkusím tenhle závin i s jablky či hruškami.

 Na 1 pořádný závin:

Těsto: 280g hladké mouky, velká špetka soli, 100ml teplé vody, 1 lžíce jablečného octa, 2 lžíce oleje, 1 vejce

Náplň: 200g ricotty (možná byste mohli zkusit i tvaroh), 100g lučiny, 40g rozdrcených piškotů nebo máslových sušenek, 400g švestek, 1 vejce, 1 sáček vanilkového cukru, 100g moučkového cukru, kůra a šťáva z poloviny citronu (uberte dle vašich preferencí, takto bude výsledek výrazně citronový), 1 lžíce vanilkového pudingového prášku

100g rozpuštěného másla

Začněte klasicky přípravou těsta. Smíchejte mouku se solí, přidejte zbylé ingredience, vypracujte hladký bochánek a ten nechte zakrytý utěrkou na teplém místě 30 minut odpočívat.

Mezitím nakrájejte švestky nadrobno, rozdrťte sušenky a přípravte náplň: smíchejte všechny ingredience, pudingový prášek přidejte nakonec.

Odpočaté těsto rozválejte na podsypané pracovní ploše na velmi tenký obdélník. Pokud nemáte silikonový vál, ten pak přeneste na moukou posypanou utěrku a tam ještě roztáhněte prsty na velikost 40x50 cm. Já si vystačila s pružným válem.

Připravené těsto potřete rozpuštěným máslem - část by vám měla zbýt na další potírání během pobytu v troubě. Následuje vrstva náplně, sušenky a švestky, vše téměř po celé ploše. Nakonec je třeba závin opatrně zarolovat - já nejprve přeložila okraje kratších stran, aby náplň nevytékala, a pak jsem s pomocí válu (utěrky) rolovala do úhledného válečku. Jeho povrch opět potřete máslem.

Závin opatrně přesuňte na plech vyložený  pečicím papírem a pečte v troubě na 180 stupňů asi 50 minut, dokud povrch nebude hezky zlatavý. Během pečení aspoň jednou a také na konci závin ještě potřete zbylým rozpuštěným máslem.

Nechte trochu vychladnout a můžete podávat, třeba ještě posypané moučkovým cukrem.

 

Honzíkovo kuře

Za normálních okolností bych sem tento obrázek nevystavila: příbor nakřivo, místo pořádné omáčky pár kapek omastku a co je nejhorší, kromě prostírání vůbec nic zeleného. Jenže...po dlouhé době jsem natrefila na kuře vcelku, které mělo úspěch i u mého nepřítele kuřat, tedy Honzíka. Po dvou soustech řekl, že je to dobré - a to je úspěch hodný zaznamenání. :) Větší úspěch by byl, jen kdyby se Honzík odhodlal sníst i onu báječně ochucenou kůžičku. Zatím nic nenasvědčuje, že by k tomu vůbec kdy mělo dojít.

Druhá věc, co stojí za zmínku, je ta, že tohle kuře byl první vyzkoušený slaný recept z mé nejnovější kuchařky. Poslední týden či dva jsem věnovala otřesné množství času pročítání recenzí a listování náhledy kuchařek na amazonu. Po dlouhém váhání jsem si jen tak pro radost pořídila Dining In od Američany opěvované Alison Roman - kuchařky podobného věku jak já, ovšem s nepoměrně většími úspěchy.  (Tedy, doufám, že aspoň programovat umím trochu líp než Alison.) Pár receptů z této knihy už se osvědčilo na výbornou, tak to vypadá, že to byla dobrá volba.

Na 4 porce:

1 dobré kuře, cca 1,5 kg, 2 lžíce fenyklových semínek, 1 lžíce pálivé papriky, 2 lžičky uzené papriky, 1 lžíce soli, 1 lžička mletého pepře, 2 stroužky česneku, čtvrt hrnku olivového oleje, 2 citróny

Kuře budete péct naplacato, takže ho nejdřív bude potřeba zbavit páteře - mně se to bez větších problémů daří kuchyňskými nůžkami.

Troubu předehřejte na 165 stupňů. Kuře rozložte do velkého pekáče či na plech, hrudní kost ještě trochu zmáčkněte, ať je kuře opravdu hezky ploché.

V hmoždíři rozdrťte fenyklová semínka - jejich velkého množství se opravdu nebojte. Přidejte všechno ostatní koření, drcený česnek a olivový olej a utřete na pastu. Tou pak důkladně potřete celé kuře, zvenku i zevnitř pod kůží. Citróny nakrájejte na čtvrtiny, potřete zbylou pastou a rozložte vedle kuřete.

Kuře pomalu pečte celé dvě až dvě a půl hodiny. Po dvou hodinách můžete kuře potřít výpekem. Výsledkem by každopádně mělo být štavnaté, měkké maso s originální chutí paprikovo-fenyklové kořenící směsi.

 Při podávání rozdělte strávníkům i citróny, ať si kuře hezky dochutí sami. Jako přílohu jsem zvolila obyčejné pečené brambory, hodit se budou také jiné úpravy brambor, zelenina či pečivo.

Zapékaný květák s lososem (a brokolicí)

V létě mívám často pocit, že bych měla jíst letní jídla. Ale ne vždy mám na letní jídla - saláty, studené polévky, mořské speciality...chuť (a v případě mořských specialit by chuť možná byla, ale nějak jsem se je ještě nenaučila kupovat). Občas mám chuť na něco vydatnějšího.
Nemusí to být přímo svíčková se šesti, v tomhle případě se vydatnost projevila ve štědré porci sýrového bešamelu. Tento trik kupodivu zafungoval i na Honzíka - snědl svou porci lososa a zeleniny zcela bez protestů. Příště bych to měla zkusit s kaprem.:) (Při našem nedávném výletu do Třeboně jsem Honzíka marně lákala na kapří hranolky, nezabodoval ani kapr na žitě či candát na slanině...)
Zelená, nebo bílá? Volbu mezi květákem a brokolicí nechám na vás. Já doporučuji oboje - kvůli tomuto receptu jsem koupila květák a náhodou jsem měla doma pár zbylých růžiček brokolice, takže jsem pokrm měla hezky barevný.

Na 4 porce:
1 květák, 300g lososa (bez kůže), 2 lžíce olivového oleje, pár lístků bazalky, hrst opražené strouhanky
Bešamel: 3 lžíce másla, 2 lžíce hladké mouky, 400ml mléka, špetka muškátového oříšku, 1 lžička dijonské nebo hrubozrnné hořčice, 150g sýra (ementál, eidam, na co máte chuť)

Květák rozeberte na růžičky, promíchejte s olejem, rozložte do zapékací mísy (cca 20x30 cm) a vložte do trouby předehřáté na 200 stupňů. Pečte 25 minut, až některé růžičky začnou zlátnout.

V hrnci rozpusťte máslo, přisypte mouku a za stálého míchání ji nechte chvilku opražit na jíšku. Poté přilijte trochu mléka, rozmíchejte dohladka, opět přilijte mléko, nechte zhoustnout...a tak dále aspoň ještě jednou, do spotřebování zbytku mléka. Výsledkem by měla být hladká omáčka. Dochuťte solí, pepřem a muškátovým oříškem a vmíchejte také nastrouhaný sýr a hořčici.

Lososa nakrájejte na kostky a přidejte ho k zelenině do zapékací mísy. Vše zalijte sýrovým bešamelem, vraťte do trouby a pečte dalších 10 minut. Nakonec posypte strouhankou, pečte dalších deset minut, vyndejte, volitelně ozdobte bazalkou a podávejte jako výbornou, téměř letní večeři.

Brambory s kukuřicí

Chce se mi tohle jídlo pojmenovat "brambory s cibulkou v2", jenže v mé verzi prakticky žádná cibulka nebyla, a tak by to byl název poněkud zavádějící. Snad bych tedy mohla počkat do zítra, ke zbylým bramborám a kukuřici osmažit i cibulku, zhodnotit výsledek a vše tu publikovat o den později. Jenže...chci to sepsat už teď, dokud převažuje nadšení z výborné večeře, u které výjimečně nikdo netrpěl (=Honzík nebyl doma). A já pro jednoho normálně nevařím, ale v tomhle případě bylo jediným úkonem navíc smažení placatých brambor, takže jsem si u toho nepřipadala, že se moc rozmazluju. Na Honzíkovi vše otestuju dnes večer či zítra, záleží, kdy dorazí domů...a jak moc hladový. :) Zatím si myslím, že by tento klon mexických, bulharských a českých chutí mohl uspět i u něj. Držte mi palce. :)

Na 4 skromné porce brambor (kukuřice zbyde):
1kg pěkných, středně velkých brambor, rostlinný olej na smažení, sůl
Na kukuřici: 350g mražené kukuřice (1 balení), 12 cherry rajčat, 1 červená cibule, polovina zelené papriky, 1 paprička jalapeňo, 2 stroužky česneku, 3/4 hrnku rýžového octa, 1/4 hrnku vody, 1 vrchovatá lžíce tmavého cukru, 1 lžička soli, 2 lžičky římského kmínu (vcelku), půl lžičky černého pepře (vcelku), 1/4 lžičky kurkumy, 1 lžíce hořčičných semínek
Na závěr: 100g balkánského sýra nebo fety, hrst zelené petrželky

S přípravou nakládané kukuřice se doporučuje začít den předem (já tomu dala jen pár hodin a chutnalo mi to už první den). Mraženou kukuřici povařte dvě minuty ve vroucí osolené vodě, pak slijte a prudce zchlaďte. Rajčata přepulte a poté nakrájejte na plátky. Papriku nakrájejte na drobné kostičky, cibuli také, česnek na plátky. Vše přidejte do větší skleněné dózy/zavařovací sklenice ke kukuřici.
Zbylé ingredience na kukuřici, tedy ocet, vodu, cukr a koření, dejte do rendlíku, zahřejte a nechte tři minutky probublávat, aby se cukr rozpustil. Horkou směsí přelijte všechnu zeleninu. Po zalití by mělo být vše zcela ponořené. Nechte vychladnout, uzavřete a přemístěte do lednice.
Brambory dobře umyjte a ve slupce v osolené vodě uvařte doměkka. Nechte zchladnout.
Ve velké pánvi rozehřejte cca čtvrt hrnku oleje. Brambory pěstí trochu zploštěte, aby byly vysoké maximálně dva centimetry. Nijak zásadně nevadí, když se přitom rozpadnou na více kusů.
Takto připravené brambory  pokládejte do rozpáleného oleje a zprudka smažte hezky dozlatova, po každé straně asi tři minuty. Při obracení osolte.
Hotové brambory nechte okapat na papírových ubrouscích, poté rozdělte mezi strávníky. Na talíři vše posypte slaným sýrem, zelenou petrželkou a kukuřičnou směsí. Pokud chcete "brambůrky s cibulkou", přidejte ještě dozlatova osmaženou cibulku.

Těstoviny s rajčatovým pestem

Co si pomyslíte o blogerce, která vám přizná, že si občas dopřeje obyčejné špagety s kečupem? Že je to matka tří dětí, která v časové tísni nemá jinou možnost? Že určitě vyrábí skvělý domácí kečup, kterým jídlo povznese na jiný level? Že má doma muže, který se nenechá přesvědčit, že čerstvá rajčátka jsou lepší než kečup? Nic z toho není pravda, ale stejně si je občas dám.
A občas si pochutnám i na nějaké vylepšené verzi, jako třeba této. Jen mě mrzí, že trochu podléhám varování ohledně vlivu těstovin na mou postavu. Jinak by mi následující pokrm připadal jako výborné, nenáročné, lehké letní jídlo.

Na 2 vydatné porce:
250g těstovin, 50g sušených rajčat, půl svazku bazalky, 2 stroužky česneku, trocha chilli vloček, hrst mandlí, 30g pecorina, olivový olej, sůl, pepř, 120g mozzarelly, hrst čerstvých rajčat

Nejdříve připravte pesto: do mixéru dejte sušená rajčata, bazalku (pár lístků nechte stranou na závěrečné dozdobení), česnek, chilli, mandle a polovinu pecorina, přidejte trochu oleje ze sušených rajčat (nebo olivového oleje) a rozmixujte na pastu. Ochutnejte, dochuťte solí a pepřem.
Těstoviny uvařte v osolené vodě al dente nebo tak, jak máte rádi. Hrnek vody z vaření těstovin ponechte, zbytek slijte. Těstoviny nyní smíchejte s pestem a trochou zbylé vody z vaření tak, aby omáčka byla hezky krémová. Vmíchejte natrhanou mozzarellu a nakrájená čerstvá rajčata. Na talíři můžete ještě posypat zbylým pecorinem a bazalkou. Podávejte ihned.

Třímlékový dort

Své pokusy s třímlékovou mexickou specialitou vám zatajuji už více než rok. Začalo to loni na jaře při jedné z mála návštěv Honzíka v kuchyni. Výsledkem byl plovoucí třímlékový koláč. Chuťově dobrý, ale oba jsme cítili, že je něco špatně. Na obrázcích koláč nikdy neplaval, maximálně byl politý ještě trochou mléčné směsi z dekorativních důvodů. Pokračovalo to mými pokusy s různými druhy těsta i s různými způsoby polévání, až jsme s výsledkem byli oba spokojení natolik, že jsme koláč mohli podávat jako mexický dezert na závěr svatebního menu.
V době, kdy už od svatby uplynulo tolik času, že pochybuji, jestli si ještě zasloužíme oslovení "novomanželé", jsem na třímlékový koláč dostala zase chuť. V rámci mé neustálé potřeby inovací jsem tentokrát vzala jiný recept, vynechala kokosové mléko, vyměnila mango za jahody a navršila na sebe dvě patra, abych výsledku mohla říkat dort. Honzík má Mexiko stále v oblibě, takže nebylo velkým překvapením, že dezert uspěl. :) (Inspirací byla tentokrát výborná dortová kuchařka od Chez Lucie, kterou na základě svých mnohých úspěšných pokusů velmi doporučuji.)
O co tedy jde? Idea je velmi jednoduchá: upečete prachobyčejný suchý piškot. Vlhký piškot z něj vytvoříte politím mléčnou směsí složenou alespoň ze tří druhů mléka...jinak bychom mu přece nemohli říkat třímlékový. Navrch navršíte lehce oslazenou šlehačku a ozdobíte třeba nějakým ovocem. Jíte lžičkou...jinak by to asi moc nešlo.

Na 1 dort o průměru 18 cm nebo jeden koláč o rozměru 20x30 cm:
Těsto: 85g hladké mouky, 70g krupicového cukru, 3 vejce
Zálivka: 200g slazeného kondenzovaného mléka, 200g neslazeného kondenzovaného mléka, 120g smetany ke šlehání, 1 svitek skořice
Na dokončení: 250g smetany ke šlehání, 30g krupicového cukru, ovoce (např. 1 mango nebo 400g jahod), hrst mandlových plátků

Kulatou dortovou formu o průměru 18cm vyložte pečicím papírem. Bílky s cukrem vyšlehejte do pevného, lesklého sněhu. Zvlášť vyšlehejte žloutky, měly by zpevnit a trochu zbělat (trvá to cca 5 minut na vysoké otáčky). Poté je lehce vmíchejte k bílkům. Přisypte prosátou mouku, vše promíchejte a přemístěte do formy. Povrch uhlaďte a dejte péct do trouby vyhřáté na 180 stupňů. Za 20 minut upečený piškot vyndejte - měl by být na povrchu hezky zlatavý. Nechte vychladnout.

Všechny ingredience na zálivku dejte do hrnce, přiveďte k varu a za občasného míchání 5 minut vařte. Skořici odstraňte. Dortový korpus rozkrojte na dvě poloviny a umístěte do formy s vyššími okraji, která se vám vejde do ledničky. Obě části korpusu pomalu polévejte mléčnou směsí - měli byste spotřebovat úplně všechnu, nelekejte se, že je jí moc, je jí akorát.

Zalité korpusy dejte chladit aspoň na hodinu.Poté ušlehejte šlehačku s cukrem. Jednu část korpusu dejte zpět do dortové formy, potřete polovinou šlehačky a poklaďte polovinou ovoce. Vše přiklopte zbylým korpusem, opět potřete šlehačkou a ozdobte ovocem. Vršek můžete ještě posypat opraženými mandlovými plátky. Dejte ještě na chvíli chladit a pak podávejte na mexické party. :)

Fazolová směs pod křehkou pokličkou

Tak jsem zase oproti všem předsevzetím zasedla ke psaní receptu poté, co jsem ho vařila pouze jednou a navíc s pocity, že už víckrát ne. Přesně tak jsem si totiž připadala v polovině procesu. Na konci, tedy po zdolání celé velké misky k obědu a částečně ke svačině, jsem usoudila, že jde přece jenom o výtvor zaznamenáníhodný. Až přijdou podzimní deště a já budu mít chuť na něco hřejivého, přesto téměř bez masa, třeba se odhodlám celý experiment zopakovat znovu - a lépe.
A že je dost co vylepšovat. Na zeleninu pod pokličkou podle Smitten Kitchen Cookbook jsem se chystala už od doby, co jsem touhle kuchařkou poprvé listovala. Vlastně nevím, proč jsem se k akci odhodlala zrovna teď, ve zcela nevhodné roční době - na počátku léta bych přece měla připravovat samé saláty, cukety a špagety s rajčátky...a já si místo toho vyberu esenci podzimu. Fazole, kapusta, slanina, mrkev, to vše obalené výbornou hustou omáčku a zapečené pod vrstvou křupavého máslového těsta. Už je načase, abych dostala tu sadu zdravých kuchařek, co mi maminka už nějakou dobu slibuje. :)

Samotnou akci jsem díky rannímu lenošení začínala až někdy kolem půl dvanácté. Díky tomu jsem neměla dramatické ráno, ale spíše poledne. Neznalá možných komplikací při zapékání "pot pies" (nenacházím obdobný český výraz, který by se mi líbil) jsem vzala velmi zřídka používané obdélníkové jednoporcové zapékací misky, které jsem si kdysi v záchvatu nadšení koupila v Ikee, rozmístila jsem do nich zeleninovou směs a vše schovala pod pokličku z těsta. V té jsem udělala úhledné větrací otvory a vše umístila na mřížku do trouby, akorát se tam vešly. V ten moment ještě nic nenasvědčovalo blížící se katastrofě.
O pět minut později jsem zaslechla divný zvuk. O další chvíli později jsem se podívala do trouby, kde to vůbec nevypadalo tak, jak by mělo...část těsta přilepená zvenku mističek začala odpadávat přímo na dno trouby a tam se velmi rychle pálila. Takže jsem bleskurychle troubu vypnula, pod mřížku umístila plech s pečícím papírem, kusy těsta ze dna trouby odstranila, vše zase zapnula a modlila se, aby zbytek pokliček už zůstal tam, kde má...Co jsem asi udělala špatně - výměna pár surovin v těstě? Příliš natenko vyválené pláty? Špatně tvarované zapékací misky? Všechno je možné. Zbytky těsta na dně trouby daly vzniknout nepříjemnému kouři, ale jinak už vše pokračovalo normálně a nakonec jsem si pochutnala i tak. Trochu překvapivě. :)

Na 4 poctivé misky:

Těsto: 250g hladké mouky, půl lžičky soli, 180g másla, 200g zakysané smetany, 1 lžíce bílého octa, 4 lžíce studené vody

Náplň: 2 plechovky fazolí, 100g slaniny, 3 jarní cibulky, 2 mrkve, 250g kapusty, 2 stroužky česneku, pár větviček tymiánu, 2 lžíce olivového oleje, 3 lžíce mouky, 50g másla, 750ml zeleninového vývaru

Navíc: 1 vejce

Začněte přípravou těsta. Smíchejte mouku se solí, přidejte na kostičky nakrájené studené máslo a propracujte na drobenku. Poté přidejte směs zakysané, vody a octa. Rychle zpracujte na soudržné, nepříliš lepivé těsto. Zabalte do folie a dejte alespoň na hodinu do ledničky.

Přípravu zeleninové směsi začněte opečením kostiček slaniny na lžíci olivového oleje. Nechte ji trochu zhnědnout a pustit tuk, pak ji vyjměte z pánve na papírovou utěrku. Přidejte druhou lžíci oleje a opečte na kostičky nakrájenou mrkev a cibulku (jen bílou část), zabere to tak 8 minut. Poté přidejte plátky česneku, opékejte další minutku, přidejte kapustu nakrájenou na proužky a opékejte, dokud kapusta nezměkne. Přidejte tymián, opepřete a jemně osolte (podle toho, jak máte slaný vývar).

Zeleninu přidejte ke slanině. Na uvolněné pánvi rozehřejte máslo, přidejte mouku a chvíli pražte, než jíška začne malinko zlátnout. Poté zalijte naběračkou vývaru a míchejte, dokud se vše nespojí. Takhle postupně pokračujte i se zbylým vývarem, po pár naběračkách už můžete přidat celý zbytek naráz. Za častého míchání přiveďte omáčku k varu a provařte 10 minut. Poté do pánve vraťte zeleninu, promíchejte a dochuťte.

Hotovou směs rozdělte do 4 zapékacích nádob - lepší asi budou kulaté. Vychlazené těsto také rozdělte na 4 kusy. Každý z nich vyválejte na dobře pomoučněné pracovní ploše na velikost o pár cm větší než je vaše miska. Její okraje potřete rozšlehaným vejcem a k němu přitiskněte pokličku z těsta. Doprostřed vyřízněte větrací otvory a pokličku potřete vejcem.

Pečte v troubě předehřáté na 190 stupňů asi 30 minut, až bude poklička krásně zlatavá (a křupavá).

Bramboroví ježci s ředkvičkovým dipem

Nemohli byste mi poradit, jak z někoho vychovat gurmána? Z někoho dospělého a trošku tvrdohlavého...lepší výchovný materiál zatím k dispozici nemám. Když chci Honzíkovi uvařit něco dobrého, musím se zpravidla uchýlit k jídlům nezdravým, masitým či fastfoodovým. Pizza, hamburger, hranolky - z mého pomalého jedlíka se pak vmžiku stane někdo, kdo zvládne ve standardním čase jednu porci i s přídavkem.
I výběr jídla pro návštěvy bývá podřízen chutím mého muže. Musím vyloučit vše, u čeho by to vypadalo, že Honzíka týrám. Kuřecí křidýlka...celé kuřátko...olivy... I to, co Honzík sice spořádá, ale při pozorování jeho stylu konzumace jsem naopak týrána já. Takže jakékoli tučné, šlachovité či narůžovělé maso. (Zelenina bývá z tohoto pohledu relativně bezpečnou volbou.)
Tentokrát jsem si troufla návštěvě nabídnout panenku, propečenou na kompromisní, jen malinko narůžovělou úroveň. Masíčko tentokrát ale nebylo to hlavní - pečené nakrojené brambory s ředkvičkovým dipem se u mě vyskytují již druhou sezónu po sobě, a to je co říct. :) Ač normálně nejsem velký příznivce ředkviček ani tvarohových pomazánek, v téhle podobě mi moc chutnají.

Na 4 porce:
8 středních či větších brambor, 3 stroužky česneku, 2 lžíce olivového oleje, sůl, pepř
Dip: 1 svazek ředkviček, 250g polotučného tvarohu, 100g zakysané smetany, 150g cottage sýra, 2 jarní cibulky, hrst pažitky, půl lžičky soli

Brambory omyjte, osušte a nařízněte podle obrázku - tedy na tenké plátky asi do dvou třetin, aby brambora stále držela pohromadě. Česnek oloupejte a nakrájejte na tenké plátky. Troubu předehřejte na 200 stupňů.
Brambory rozmístěte na plech vyložený pečicím papírem, do některých zářezů zasuňte česnek a vše potřete olejem. Osolte a opepřete. Pečte zhruba hodinu, až budou brambory krásně měkké a zlatavé. Namlouvám si, že k tomu napomáhá občasné přepnutí do režimu horkého vzduchu - ale úplně jistá si nejsem.
Zatímco se brambory pečou, nakrájejte ředkvičky na kostky a jarní cibulku na kolečka. Vše smíchejte s ostatními ingrediencemi, ochutnejte a případně dosolte - slaný tvaroh chutná mnohem lépe (tedy pokud se zrovna nenalézá ve sladkém koláči :)).
Kdybyste k jídlu chtěli i kousek prasátka, zkoušela jsem zatím dvě možnosti - narychlo opékané přírodní řízky z krkovičky a nyní také medailonky z panenky (zprudka opéct kousek panenky vcelku na pánvi, poté dopéct 10 minut v troubě s brambory.)
No a pokud maso vynecháte, můžete k bramborám připravit ještě bylinkové máslo, tak to ostatně doporučoval původní apetitový recept.

Pomalu pečený hrnec

Většinou se mi nestává, že bych nevěděla, co tu psát. Ale dnes jsem narazila na problém už při vymýšlení názvu... Začneme tedy od zdroje. Inspirací byl jako poměrně často Apetit a jeho předposlední recept nazvaný Lički lonac - hrnec od řeky Liky. Jenže...nechci předstírat, že jsem nedávno uvařila klasické jídlo chorvatské kuchyně, když jsem v Chorvatsku nikdy nebyla, a kdybych nečetla už zmiňovaný časopis, ani bych nevěděla, že nějaká řeka Lika existuje. Navíc jsem klasicky byla ve výběru surovin značně benevolentní. Vzniklo výborné pomalu dušené jídlo obsahující maso a zeleninu, množstvím tekutiny někde na rozhraní mezi polévkou a nepolévkou. Takže pomalu pečený hrnec.

Když jsem pak spokojeně dojedla druhou večeři a v rámci čekání na to, až to samé zvládne i Honzík, zvládla umýt nádobí i sundat prádlo, uvědomila jsem si, že mé nadšení nejspíš nebude sdílené. Bohužel...asi se budeme muset podívat až k Lice, jestli mu to v autentické formě na jejích březích nebude chutnat lépe. Ale jak znám Honzíka, moc velkou naději bych v to nevkládala. Doufám, že vás toto přiznání neodradí....

Na 4 poctivé porce:
400g hovězí kližky, 400g vepřové krkovičky, 500g brambor, 1 kedlubna, 250g menších rajčat, čtvrt hlávky červeného zelí, 1 mrkev, 1 žlutá papřika, 1 cibule, 3 stroužky česneku, 3 bobkové listy, 2 lžičky soli, čerstvě mletý černý pepř, sklenička červeného vína, 400 ml zeleninového vývaru

Seznam surovin prosím neberte moc závazně, je tu velký prostor pro variaci v druzích zeleniny, masa i tekutin. Všechnu zeleninu očistěte a nakrájejte na větší kusy, cibuli pouze rozpulte, česnek nechte v celku. Maso taktéž nakrájejte na velké kusy.
Vezměte litinový hrnec a do něj rozložte nejprve všechnu zeleninu, poté maso. Přihoďte koření a zalijte vínem / vývarem. Maso v mém případě nebylo zpočátku vůbec ponořené, ale postupně pustila vodu zelenina a najednou bylo vláhy dostatek.
Přiklopte poklicí a dejte do trouby vyhřáté na 120 stupňů. Pečte zhruba 4 hodiny, až je maso dokonale měkké. Můžete podávat s kouskem čerstvého pečiva. Nevím, jestli se mi to jen nezdálo, ale druhý den mi vše chutnalo ještě víc. :)

Asijská miska s krkovičkou

Dřív jsem strašně ráda chodila do čínských restaurací. Objednala jsem si kuře po sečuánsku a zvládla sníst úplně všechno, i když porce byla obrovská a jídlo dost pálilo. Na konci jsem vypila pohárek švestkového vína (případně dva, pokud spolustrávník švestkovému vínu neholdoval). A připadala jsem si velmi spokojeně.

Dnes taky ráda chodím do čínských restaurací. Občas si stále objednám kuře po sečuánsku, občas pikantní sladkokyselou polévku, občas něco úplně jiného. Ale zjistila jsem, že podobný zážitek si mohu dopřát i doma. Mnou uvařené jídlo s příchutí Asie vlastně občas bývá i lepší než v čínské restauraci. Jen to švestkové vínečko většinou chybí...

Tyhle výborné vepřové nudličky jsem zvládla už dvakrát. Doporučuji nevynechávat žádnou z komponent - čerstvou zeleninu, smaženou cibulku, sezamová semínka, volské oko. Jednou si určitě tak hezky zaplněný talíř dopřát můžete. A ještě jsem zapomněla zmínit hůlky, ty taky nevynechte, ať si váš pokrm užíváte náležitě dlouho. :) (Původní recept jsem objevila v časopise Food, kde byste našli i správný název: Com tam.)

Na 4 porce:

800 g vepřové krkovičky, 300 g jasmínové rýže,  4 lžíce rostlinného oleje, 1 červená cibule, 2 jarní cibulky

Marináda: 70g kokosového cukru, 3 lžíce rybí omáčky, 1 lžíce krupicového cukru, 2 lžičky soli, 1 lžička mletého pepře, 3 stroužky česneku

Navíc: 4 vejce, 1 okurka, hrst cherry rajčat, 2 lžíce pažitky, 1 lžíce bílého a 1 lžíce černého sezamu, chilli, sůl, citrón

Kokosový olej pomalu zahřívejte v pánvi se silným dnem. Až se rozpustí, vlijte 100 ml vroucí vody a dále míchejte, aby vznikla homogenní směs. Zahřívejte asi 2 minuty, konzistence by měla připomínat karamel. Pozor, jednou se mi tuhle směs povedlo trochu připálit, možná by se to mohlo povést i vám.

Nechte vychladnout a pak přidejte zbylé ingredience na marinádu - česnek nejdříve prolisujte.

Maso nakrájejte na nudličky, naložte do marinády a nechte minimálně hodinu odležet.

Jasmínovou rýži uvařte podle návodu na obalu.

Na pánvi na oleji zprudka opečte nudličky masa - mělo by stačit tak 10 minut. Maso poté odložte stranou a v pánvi opečte ještě na kolečka nakrájenou červenou cibuli a jarní cibulku, hezky dozlatova.

Servírujte s volským okem a s jednoduchým salátkem z rajčat, okurek a pažitky, ochuceným třeba kapkou sezamového oleje, citrónem, solí a chilli. Vše nakonec hezky dekorativně posypte sezamem.

Kedlubnový salát

Když jsem si při plánování menu pro návštěvu vzpomněla na jeruzalémské papriky, ani jsem netušila, že už je na blogu mám. Netušila jsem ani to, že díky tomu budu jíst dvoje plněné papriky ve dvou dnech - tatínkovou verzí jsem byla uctěna při návštěvě u rodičů. Měla jsem tak přímé porovnání dvou variant a abych pravdu řekla, chutnají mi obě skoro stejně. Tatínkova klasika v rajčatové omáčce je příjemně pikantní, jeruzalémská verze zase zajímavě kořeněná.
Už dvakrát jsem jeruzalémské papriky servírovala s kedlubnovým salátem a vždy to byl právě salát, který se dočkal chvály. To by mu asi mělo zaručit místo na blogu, co myslíte? :) Díky jeho prvotnímu úspěchu jsem se nedostala k experimentům, kterou z mnoha složek původního Ottolenghiho receptu lze vynechat, a tak recept předkládám téměř v původní verzi. Salát doporučuji podávat brzy po dokončení přípravy, jinak kedlubny pustí vodu a zálivka zřídne.

Na 4 porce:
3 kedlubny, 2 lžíce čerstvé máty, 1 lžička sušené máty, 50 g polníčku, čtvrt lžičky sumahu
Dresink: 80 g řeckého jogurtu, 70 g zakysané smetany, 50 g tučné smetany, 2 stroužky česneku, 1 a půl lžičky citronové šťávy, 1 lžíce olivového oleje, čtvrt lžičky soli, pepř

Kedlubny oloupejte a nakrájejte na kostky o hraně 1,5 cm.

Všechny ingredience na dresink smíchejte. Mátu nasekejte nadrobno.
Kedlubnu promíchejte s dresinkem a bylinkami, přidejte také většinu polníčku. Ochutnejte a případně dosolte nebo dopepřete. Ozdobte zbylým polníčkem a poprašte sumahem (to je to fialové nahoře, arabské koření nakyslé chuti a nádherné fialové barvy).

Skotská vejce

Projekt Skotské vejce byl plánován minimálně půl roku dopředu. Začínalo se samozřejmě analýzou - pročetla jsem dostupné recepty a ihned se začala divit. Myslela jsem si totiž, že se dočtu o vejcích natvrdo zabalených v mletém mase a upečených jako sekaná. Místo toho jsem objevila velmi lákavě vypadající vejce s tekutým žloutkem, obalené v aromatickém mase čerstvé klobásky a poté ještě v trojobalu. Osmažené dokřupava a podávané  ne nutně jako hlavní jídlo, ale třeba jen jako chuťovka s kyselou okurkou a hořčicí k tomu. Zajímavé...vyplývalo z toho, že jsem skotská vejce ještě nikdy neokusila.
Když jsem se pak za nadšeného povzbuzování Skotsku nakloněného Honzíka pustila do přípravy, neočekávala jsem, že by to mohlo hned napoprvé dopadnout dobře. Žloutek bude zcela tuhý, maso syrové a snad ne i přesolené, a trojobal spíš mastný než křupavý. Předpověď se naštěstí mýlila, moje kuchařské sebevědomí maličko vzrostlo a snad i muž byl protentokrát spokojen. Dokonce toho tentokrát snědl více než já. :) Můj postup nejvíce inspirovala Koko.

Na 4 spravedlivé porce:
5 vajec, 450 g mletého vepřového masa, lžička (sušeného) tymiánu, špetka muškátového oříšku, sůl, pepř, mouka a strouhanka na obalování, 1 litr oleje na smažení
K podávání: zelené salátové listy / hořčice / orestované žampiony / cokoli jiného podle vašich preferencí

V menším hrnci přiveďte k varu osolenou vodu, vložte tam vejce a vařte 6 minut. Poté vejce prudce zchlaďte a vychladlá oloupejte.
Pokud je maso mleté příliš nahrubo, část ještě rozsekejte na jemno, aby směs lépe přilnula k vejcím. Maso ochuťte solí, pepřem, tymiánem a muškátovým oříškem. Oloupaná vejce lehce poprašte moukou (další tip, aby maso lépe přilnulo) a obalte ve stejnoměrné tenké vrstvě mletého masa. Dobře přitiskněte.
Následně použijte klasický trojobal - mouka, rozšlehané vejce, strouhanka.
V rendlíku rozehřejte vysokou vrstvu oleje - vejce by měla být téměř ponořená - na cca 165 stupňů. Smažte zhruba 6 minut, v průběhu aspoň jednou otočte. Hotová vejce by měla být krásně zlatohnědá a křupavá. Rozkrojte ostrým nožem, posolte, opepřete a podávejte. Otestováno i druhý den na výletě do přírody - stále jedlé (a výtečné).

Brokolicovo-hráškové placičky

Tohle jídlo zaznamenalo v mé domácnosti jeden zásadní úspěch. Honzík prohlásil: "Je to dobré.". Sám od sebe, možná trochu podnícen mými problémy s konzistencí hmoty před smažením, ale ne jako vynucenou odpověď na přímý dotaz - a to je v případě mého muže historický úspěch. :) Úspěch o to překvapivější, že tomuto přiznání předcházela otázka "kde je maso". Někdy je to s těmi muži těžké... a s placičkami tedy taky.

Tyhle po vás budou vyžadovat nejdřív nakrájet brokolici na malé kousky, což mi nikdy moc nejde, a pak ještě vytvořit placičky z polotekuté hmoty plné vyčnívajících kousků brokolice a kutálejících se kuliček hrášku. Já to vzdala...a místo pravidelných kulaťoučkých karbanátků tak smažila nepravidelné placičky, kterých se mé ruce ani nedotkly. Tento alternativní postup rozhodně doporučuji. Kdyby tohle jídlo bylo ještě navíc zdravé, klidně ho budu opakovat každý týden. :)

Na 4 porce:
350g brokolice (může být mražená, povolená), 250g mraženého hrášku, 3 vejce, 100g strouhaného čedaru, 3 vrchovaté lžíce hladké mouky, 1 lžička soli, půl lžičky mletého pepře, půl lžičky sušeného česneku, čtvrt lžičky kypřícího prášku, olej na smažení
Dip: 2 vrchovaté lžíce majonézy, 2 vrchovaté lžíce řeckého jogurtu, hrst nasekané jarní cibulky (nebo třeba petrželky), 2 stroužky česneku, sůl, pepř

Brokolici a hrášek 3 minuty povařte ve vroucí osolené vodě. Pak brokolici nasekejte na drobné kousky. Všechny suroviny na placičky smíchejte v míse. Pokud se vám směs zdá moc tekutá, přidejte ještě mouku - ale nebojte, směs při smažení díky sýru zpevní.

V menší misce promíchejte všechny suroviny na dip - česnek rozdrťte a soli a pepře přidejte jen trochu, tak, aby vám dip chutnal.

Ve velké pánvi rozehřejte trochu oleje a vkládejte vždy vrchovatou lžíci placičkové směsi. Tu v pánvi trochu urovnejte do plošší placičky. Smažte na středním ohni 2-3 minuty z každé strany dozlatova. Podávejte s dipem klidně i v počtu větším než dva.

Banánové muffiny

Letošní Velikonoce jsem si nad očekávání užila, ač jim předcházelo zklamání z nutnosti zrušit původní plán turisticko-rekreačního prodlouženého víkendu na Moravě. Místo toho jsem zažila turisticko-rekreační-gastronomické čtyři dny ve středním Čechách, tedy doma. :)
Zvládla jsem se unavit pohybem na kole i pěšky, a dokonce i pokusem o zdobení vajíček. V mezičase jsem vařila a pekla s vajíčky obyčejnými i čokoládovými. Z osvědčeného sušenkového těsta jsme pekli velikonoční zvířátka, která jsme pak krášlili barevnou bílkovou polevou. Banánové muffiny jsem přizdobila čokoládovými vajíčky a pistáciemi. Vejce naměkko jsem ukryla do kabátku z mletého masa, a tak konečně mohu říct, že vím, jak chutná skotské vejce. No prostě o velikonoční atmosféru letos nebyla nouze. :) (Nepočítaje absenci spletených vrbových proutků, která mě u nás doma už nijak nepřekvapuje.)
Tyhle banánové muffiny jsou dobré i bez zdobících prvků, a myslím, že by to šlo i bez té tvarohové čepičky. Ale takhle jim to náramně sluší. Recept je poskládán z komponent od muffinového specialisty.

Na 12 roztomilých mufinků:
185g hladké mouky, 130g třtinového cukru, 2 velmi zralé banány, 75g másla, 2 vejce, 60ml mléka, 1 lžička jedlé sody, 1 lžička vanilkového extraktu
Tvarohový krém: 250g tučného tvarohu (v alobalu), 125g smetany ke šlehání, 60g moučkového cukru, 1 lžička vanilkového extraktu

Změklé máslo vyšleháme s cukrem do pěny - v robotu to trvá cca pět minut. Přidáme postupně vejce, vanilkový extrakt a rozmačkané banány. Mouku smícháme s jedlou sodou. Do těsta dále přidáme polovinu mouky, mléko a zbytek mouky. Promícháme jen do smísení ingrediencí.
Směs rozdělíme do muffinových formiček nebo košíčků. Pečeme v troubě předehřáté na 180 stupňů 20 minut - muffiny trochu vyběhnou, zezlátnou, zpevní.

Nechte muffiny vychladnout a připravte krém. Tvaroh smíchejte s moučkovým cukrem a vanilkovou esencí. Šlehačku vyšlehejte dotuha - pokud vše chcete pojistit, můžete přidat i ztužovač. Postupně šlehačku vmíchejte do tvarohu. Výslednou směsí naplňte zdobicí sáček a naneste na muffiny.
Pak můžete či nemusíte dozdobit podle své fantazie.

Polévka z červené čočky po indicku

Je několik jídel, která mě láká vařit pořád dokola, i když s výsledkem nikdy nejsem spokojena. Jedním ze zástupců této kategorie je obyčejné pečené kuře, případně obohacené o nádivku. Neumím ho správně a rychle rozporcovat na úhledné a podobně velké díly. Neumím dosáhnout toho, aby mělo krásně dozlatova vypečenou a křupavou kůžičku. Ani toho, aby stehýnka byla správně propečená a prsíčka pořád ještě šťavnatá. A už vůbec ne toho, aby všichni strávníci odcházeli od stolu spokojení - Honzík má kuře ještě v mnohem menší oblibě než já (vytrvale odmítá konzumovat kůžičku, byť by byla sebevíc křupavější...a také vytrvale odmítá odložit příbor, což mu konzumaci značně ztěžuje...sledovat ho při jídle je pro mě takové malé mučení). A přesto to stále s tím drobným ptáčkem tvrdohlavě zkouším pořád dokola.
O něco méně dramatický je příběh polévky s červenou čočkou. Tu jsem zvládla už několikrát uvařit tak, že bych ji bez velkého rozmýšlení nabídla i nečekané návštěvě. Ale až dnes mi přišlo, že se vše opravdu vydařilo. Mám podezření, že za to může ta spousta indického koření, které jsem do polévky přidala - a také postupně budované poznání, že jen napůl rozmixovaná polévka mým chutím vyhovuje mnohem více než jednolitý krém.


Na 4 porce:
210g červené čočky, 1 velká cibule, 1 velká mrkev, 2 stroužky česneku, 3 cm kousek zázvoru, 150g rajčatového pyré (nebo sekaných rajčat z konzervy), 1 litr vody, 1 lžička kurkumy, 1 lžička garam masaly, 1 lžička mletého koriandru, 1 lžička římského kmínu (mletého), 1 lžička soli, špetka kajenského pepře, 3 lžíce oleje
Na dozdobení: 3 lžíce oleje, 1 lžička hořčičných semínek, 1 lžička římského kmínu (vcelku), hrst zelené petrželky či v lepším případě koriandru

V dostatečně velkém hrnci na oleji na středním plameni opékejte cibuli nakrájenou na větší kostičky, česnek na plátky a zázvor nasekaný nadrobno. Zhruba po pěti minutách přidejte kostičky mrkve, ještě chvilku opékejte a pak přihoďte všechno koření (množství můžete upravit podle svých preferencí, takto je polévka spíše výrazně kořeněná): kurkumu, garam masalu, římský kmín, koriandr, kajenský pepř i sůl. Na mírném plameni minutku míchejte, aby se koření hezky rozvonělo.
Poté přidejte rajčata, ještě dvě minuty opékejte a následně zalijte horkou vodou a přidejte čočku. Přiveďte k varu a nechte tak dvacet minut mírně pobublávat.
Poté můžete ochutnat a dochutit. Doporučuji několik sběraček polévky rozmixovat a vrátit ke zbytku: získáte tak hustý, ale ne homogenní produkt.
K podávání si připravte nasekanou zelenou bylinku a opečené koření - ve třech lžících oleje opékejte tak dlouho, než hořčičná semínka nezačnou nadskakovat. Ihned použijte. Polévku můžete také lehce pokapat citrónem, ale mně to přišlo zbytečné. Pokud máte po ruce chléb naan k přikusování, neváhejte. :)

Barevná miska s lososem

Nikdy bych neřekla, že poté, co se ze mě stane paní Jelínková, bude blogování tak těžké. Ve svojí hlavě už jsem tady sepsala průběh svatby, svatební mexické menu, svatební putování Šumavou, jelení se šípkovou omáčkou a poté mnoho dalších vydařených receptů. Když už bylo jasné, že blog zažívá období krize, vymyslela jsem také spoustu úvodníků, které tu krizi ospravedlňovaly. Pak jsem začala vymýšlet, jaké tematické směřování by tenhle blog mohl mít, aby měl šanci vyniknout. Prostě na blog myslím docela hodně - a ničemu to nepomáhá.:)
Na druhou stranu, pořád hodně vařím a peču, což se projevuje spíše pozitivně. Třeba dorty už mi jdou mnohem lépe než dřív. Nově se učím péct chleba a housky. Téměř do každé večeře se mi daří propašovat alespoň trochu zeleniny. Jediná věc, co se mi setrvale nevede, je napodobení geniálního jablečného koláče Ikea....moje nápodoby většinou nebodují jako nápodoby ani jako normální jablečné koláče.
Jediná osoba, která si za těch pár měsíců od posledního příspěvku stěžovala, že nemá co číst, byla moje maminka. Její připomenutí stačilo, abych aspoň dočasně získala motivaci něco dalšího sepsat. Zkusím se prozatím oprostit od velkých plánů na inovaci a popularizaci svého deníčku a začnu s jedním hodně jednoduchým receptem. Ten vychází z poznatku, že rychlá večeře je lepší než žádná večeře - a v tomhle případě snad i než pomalá večeře. Příprava neunaví, konzumace také ne. :)

Pro dvě nepříliš hladové osoby:
120g rýže (třeba basmati), 10 malých ředkviček, 5cm kousek okurky, polovina malého manga, 1 zralé avokádo, hrst pažitky, 100g uzeného lososa, lžička sezamových semínek, půl lžičky soli
Na zálivku: šťáva z 1 limetky, 1 lžíce sójové omáčky, 1 lžíce sezamového oleje, 1 lžíce rýžového octa, 1 lžička cukru

Rýži dejte do hrnce, zalijte jeden a půl násobným množstvím vody, přidejte sůl a přiveďte k varu. Pak ztlumte na minimum a vařte ještě 15 minut nebo do změknutí.
Zálivku připravíte smícháním všech ingrediencí dohromady.
Okurku a ředkvičky nakrájejte na tenké plátky, mango na kostičky. Avokádo rozpulte, vyjměte pecku, zbytek zatím ponechejte ve slupce, nakrájejte na plátky a lehce zakapejte limetkou. Před servírováním pak plátky lžící oddělíte od slupky a dekorativně umístíte do misky. Pažitku nasekejte nadrobno.

Uvařenou rýži promíchejte s polovinou zálivky. Druhou polovinu zálivky smíchejte s nakrájenou zeleninou a ovocem.

Do misky umístěte vždy nejprve rýži, poté krájenou zeleninu, avokádo a lososa. Vše posypte pažitkou a sezamovými semínky. Jezte hůlkami. :) (Ale přiznávám, lžící to jde taky.)