středa 23. března 2016

Má izraelská cizrnová strava


Možná jste si všimli, že v mém vyprávění o Izraeli něco chybí. Něco, co tvoří většinu tohoto blogu. Jídlo. Odjížděla jsem do Izraele a těšila se, že můj jídelníček na následujících pět dní bude zahrnovat téměř výhradně známé cizrnové speciality, hummus a falafel. Hlavně nic západního. Pro ty, co tápou - hummus je krémová cizrnová pomazánka ochucená citronem, česnekem a sezamovou pastou tahini. Falafel jsou smažené cizrnové kuličky, často se podává v pita chlebu doplněný zeleninou jako rychlá svačinka.
Můj plán předepisující cizrnovou dietu byl mírně odvážný, jelikož jak se později ukázalo, ne všichni účastníci zájezdu mé nadšení pro tyto dvě pochoutky sdíleli. Nakonec i u mě po třech dnech tohle nadšení dost opadlo...ale nevím o jídle, kterým bych se dokázala tři dny živit a neměla pak chuť na změnu. Další příprava před odjezdem spočívala v ochutnání falafelu od karlínské vege restaurace zvané Mlsná kavka. Nijak mě neoslnil, ale špatný nebyl. Aspoň bude s čím porovnávat.
První den v Jeruzalémě, vše jde podle plánu. Lonely Planet doporučovaná restaurace na Starém městě. Což znamená dost vysokou koncentraci turistů spoléhajících na svého modrého průvodce. Tentokrát nezklamal. Z obrázku je patrné, že nejde o nic luxusního, ale mají použitelné anglické menu a hummus moc dobrý. K tomu kyselé okurky o stupeň kyselejší než u nás. A k falafelu zajímavou pikantní omáčku.

Druhý den v Jeruzalémě, plán narušen. Babička hummus nechce. Zve nás na pravé židovské bagely...o jejichž pravosti mě má přesvědčit třeba to, že náplň označená jako "jeruzalémská" není dostupná a já se tak musím spokojit s vajíčkovým salátem. Ale k večeři jsem ukořistila jeden malý falafel pita sendvič.
První den v Tel Avivu, plánovaný oběd v The House Of Hummus se nekoná. Ač mám na mapě vyznačenou jeho přesnou polohu, procházím kolem a nevím. Je to ten velký dvoupatrový podnik s talíři shawarmy (maso opékané na jehle, něco jako kebab)? Je to ten prázdný podnik, kde se nedá poznat, co nabízí k snědku? Je to ta italská pizzerie? Těžko. Ale přesto končíme tam, objednávám dvoje vejce v rajčatech zvané shakshouka (také typický místní pokrm, zvlášť k snídani) a jedny těstoviny, dostávám jedny vejce v rajčatech a jedny těstoviny, zajímavé, že místním nepřijde divné poroučet si dvě jídla pro tři osoby, ale nakonec nám to docela stačí. Shakshouka je vážný kandidát na mé příští domácí vaření.
Stále ještě první den v Tel Avivu, dnes jsem neměla nic z cizrny, tak to musím napravit k večeři...i když, on vlastně stačí lilek. V jednom frekventovaném pouličním bistru objednávám sabih v pitě s lehkým tušením, že průvodce to zmiňuje jako další z typických jídel. Jinak nevím, co to vlastně má být, ale doufám, že to bude dobré. Nakonec dostanu výbornou tmavou pitu plněnou grilovanými kusy lilku, vejce, zeleninou a dalším. Výborné.
Přesně tady nám tu malou pita dobrotu prodali. Cena 18 NIS. Kdybyste chtěli celý talíř, pak něco přes 30.
Čtvrtý den zájezdu jdu na jistotu, zvolen byl Falafel Hakosem. Velkou pochvalu mají za anglické menu a ochutnávku falafelu - ten tu měli asi nejlepší, co jsem za těch pár dnů ochutnala, nebyl zbytečně vysušený ani přesolený. Objednáváme jednou sabih v lafě - něco jako tortila, jednou kompletní hummus - s falafelem, grilovaným lilkem, hnědým vejcem, pita plackou a přílohou v podobě čerstvé cibule a pečeného česneku. Až tento hummus mě zdolal - snědla jsem půl porce a byla vyčerpaná. Ideální loučení. :)
 
Naše poslední večeře. Neděste se, není to zmrzlina. :) Je to mražený jogurt. Malý trendy podnik, kde tuto dobrotu nabízí, sídlil hned naproti našemu hotelu. Poručily jsme si tedy dva jogurty, k nim vybraly spoustu čerstvého ovoce, žádnou čokoládu a úlovek odnesly na hotel. Jak se tomu říká? Zdravá večeře. :)
A jedno foto na závěr. Ke kterému vlastně nemám co říct, protože tahle oranžová nádhera je jen jedna z mnoha pochoutek, které jsme nestihly ochutnat. Takže příště...

Žádné komentáře:

Okomentovat