Azory - a dvě portugalská města k tomu

Ocitla jsem se sama na samém kraji Evropy, uprostřed Atlantiku. Nebyla to nehoda ani náhoda, ale plánovaná a vysněná dovolená na Azorech. Navštívila jsem čtyři malé výtvory sopečné aktivity, čtyři z devíti ostrovů. Z domova jsem odjížděla s pocitem, že nevím, kolik lidí by se pustilo do takové šílenosti. Vracela jsem se s pocitem radosti, že jsem takovou cestu podnikla.

Pokud jste o Azorech nikdy neslyšeli, vězte, že toto souostroví leží v Atlantiku, od pevniny je dělí asi dvě hodiny letu z Lisabonu a čtyři hodiny letu z Bostonu. Ostrovy patří Portugalsku, je jich dohromady devět, každý má své vlastní letiště a na každý z nich občas zamíří nějaký turista. Nejvíce jich navštíví největší Sao Miguel, další, menší ostrovy, jsou stále turismem poznamenané jen lehce.

Na Azory se dá jezdit během celého roku, teplota nikdy neklesne do nepříjemných čísel ani nevystoupá k tropickým vedrům. Během roku zde hodně prší - letní měsíce by měly být nejsušší, nejteplejší a turisty nejoblíbenější. Mohu potvrdit - tedy alespoň tu část o počasí. Možná jsem měla trochu štěstí, ale ani jednou jsem výrazněji nezmokla. V srpnu vlastně Azory působily oproti očekávání méně zeleně, díky uvadajícím hortenziím i méně modře, bílé a černé (domy a láva) bylo pořád dost.

Typický mód azorského turisty je ten, že vystoupí z letadla, nastoupí do půjčeného auta, projíždí krajinou a kochá se. Občas se může přidat nějaké to koupání v moři, občas lehká pěší túra, a jako bonus výlet za velrybami. Něco podobného jsem původně plánovala taky. Jenže pak se ukázalo, že jelikož budu na Azorech sama, půjčování vozidla nepřipadá v úvahu - a tak jsem začala bedlivě studovat jízdní řády autobusů a lodí a ukázalo se, že takhle to jde taky. Takže, nemusíte se zaleknout častých varování, že na Azorech to bez auta nejde - jde. Pokud se chcete zcela vyhýbat alternativám v podobě taxíků a stopování, čeká vás občas nějaké to čekání na letišti či na lavičce v parku, ale...chvíle odpočinku jsou v nabitém cestovatelském programu potřeba.

A jaké byly ty čtyři vyvolené?

• Sao Miguel, ostrov mnoha kopečků, tří velkých kráterových jezer, termálních pramenů a malebných městeček
• Pico, ostrov jedné hory, černé lávy a vinic
• Faial, ostrov námořníků (a dál, neověřeno, také jednoho velkého kráteru a pozůstatků nedávné sopečné činnosti)
• Terceira, ostrov pastvin, býků a jednoho nádherného města

Na tohle všechno mi stačilo sedm dní, další den jsem věnovala Portu a dva dny Lisabonu. Celkem mi ta krátká doba dala spoustu zážitků a moc se těším, až se o ně s vámi podělím. :)

Šíleně kopcovitý Lisabon.

Zářivě barevné Porto.

Lehce zamlžený Sao Miguel.

Lávově černé a divoké Pico.

Námořnicky modrý (tedy spíše pomalovaný) Faial.

Pastelově svěží Terceira / Angra.