sobota 30. května 2015

Tři týdny v Jižní Koreji - proč?

Protože cestování je můj možná nejoblíbenější druh zábavy, tři týdny ideální doba na prozkoumání relativně malé, ale vzdálené země, a Jižní Korea je pro člověka s malými zkušenostmi s putováním po Asii zároveň přívětivá i dostatečně exotická.

Hlavní kandidáti na letošní dovolenou byli asi tři - Korea, Azory a Vietnam. Rozhodly docela levné letenky od Turkish Airlines a moje touha jet tentokrát někam daleko. Když Lukáš svolil, že mě doprovodí (pokud na něj nebudu křičet, navštívíme nějaké muzeum, nebudu mu všude utíkat a tak podobně...), bylo rozhodnuto.


Jelikož jsme letenky na květen kupovali v lednu, bylo spoustu času na přípravy. Použila jsem osvědčený postup rezervovat téměř všechno z domova - hlavně tedy hotely a dva vnitrostátní lety, abychom si mohli užít ostrova Jeju bez mořské nemoci z cesty lodí. Asi to v případě těch hotelů nebylo úplně nutné, ale bylo to jednoduché a fungovalo to.

Moje představa o Koreji byla taková, že tam najdu oblíbenou kombinaci hor, moře a k tomu pár fascinujících velkoměst. Plán, který jsem doma postupně vytvořila, zahrnoval dost pěší turistiky. Původně jsem chtěla zvládnout třídenní přechod největšího korejského národního parku Jirisan, ale rezervace shelterů na přenocování se ukázala být natolik komplikovanou, že jsem to vzdala. Vydali jsme se tak na cestu relativně nalehko, s velkým, ale zpola prázdným batohem.



Itinerář v kostce počítal s okruhem kolem Koreji ve směru Soul - Jeju - Gwangju - Yeosu - Gyeongju - Busan - Sokcho - Soul. Průměrně dvě noci na jednom místě, přesuny autobusem včetně jednoho nočního. Měla jsem i hrubou představu o tom, co chci v každé z těchto destinací vidět, ale konkrétní detaily je snadno možné doplnit až na místě.

Inspirovat se můžete dalším podrobným popisem. Já si v Koreji užívala i prosté toulání ulicemi, pozorování místních občanů, a určitě také každou návštěvu restaurace, kde před námi často přistála hostina zabírající celý stůl. Ale moc odpočinková dovolená to nebyla.:)

Pokud už teď začínáte cestu do Koreje zvažovat, dostatečné praktické info vám podá každá průvodcovská kniha, já zvolila Lonely Planet. Tenhle zdroj jsem doplnila četbou recenzí na TripAdvisoru a prohlížením mnoha blogů, které mají často na svědomí cizinci, kteří se v Koreji nějakou dobu živí jako učitelé angličtiny. Škoda, že nejsem taky rodilý mluvčí...

Každopádně, nemusíte se bát exotických nemocí, zlodějů ani podivných existenci, Jižní Korea na mě působila velmi bezpečně. Hodit se vám určitě bude znalost hangulu - korejské abecedy, protože latinka se na méně turistických místech vyskytuje jen sporadicky, a to třeba i na ukazatelích k památkám. Ostatně, zvládnout novou sadu zhruba dvaceti šesti znaků není nijak dramaticky obtížné. Anglicky se domluvíte jak kdy, ale já jsem se obešla bez jakékoli složité konverzace. A ještě jeden ne moc zásadní poznatek, veřejná wc jsou na každém rohu a všude zdarma.:)

Žádné komentáře:

Okomentovat