Týden v ... Řecku

V Řecku jsem už jednou byla. V Leptokarii. Bylo mi osm a s rodiči jsme poprvé zamířili na dovolenou k moři. Pamatuji si plážového pejska a stádo koz, taktéž procházející přes pláž. Pamatuji si výlet k Olympu, jehož součástí bylo příšerné vedro na jakési archeologické lokalitě. Pamatuji si večerní procházky do centra Leptokarie, obrovské mušle prodávané v obchodech se suvenýry a maličké, zdaleka ne tak hezké, volně dostupné na pláži. Pamatuji si jízdu vlakem do Soluně...a to je vpodstatě vše.

Možná jste si všimli, že se nevracím do míst, kde už jsem byla. Jak se stalo, že jsem do Řecka vyrazila znova? JJ byl vyslán do Atén na konferenci a já měla za úkol naplánovat po-konferenční program. Zkusím vám přiblížit, jak jsem se s tímto úkolem vypořádala...

Zprvu to vypadalo jako příležitost po mnoha letech prožít pohodovou koupací dovolenou, hurá! Ale pak jsem si uvědomila, že ani jeden z nás nevydrží prolenošit den u vody, a tak jsem začala vybírat lokality, kde budou i zajímavé památky či možnosti výletů. To vše samozřejmě bez auta, protože - Islandem nezlomeni - stále neumíme řídit.

Nakonec jsme kromě Atén navštívili ostrov pistácií - Aeginu - a  město pevností a romantických procházek - Nafplio. Celou dobu svítilo slunce, na náš vkus až moc, pohodového ležení na pláži jsme si moc neužili (vlastní vinou), zato jsme si každý den dopřávali místní zmrzlinu. Taková skoro-pohodová dovolená. :)

A teď ještě v obrazech. Na pohodové dovolené...

...se vždy najde nějaká palma, pod kterou se můžete schovat před žhavými slunečními paprsky

...když už se musíte prodírat mezi davy lidí, je to aspoň kvůli nějaké pořádné antické památce

...se zásadně nevečeří před západem sluníčka, abyste náhodou nešli příliš brzy spát

... se vyskytuje spousta dobrot, které vás svádí k hříchu

...západ sluníčka se vždy odehrává za horou či mrakem, aby vás náhodou neoslepil

...je spousta kočiček a některé z nich se nechají i pohladit