Pisa na závěr

Jdeme správně k šikmé věži?

V Pise už jsem byla, před 15 lety s jiným mužem, ve zcela jiné situaci... takovým místům se teď snažím vyhýbat. Jenže let z Pisy byl pro náš termín jednoznačně nejvýhodnější, a navíc neznamenal žádný dlouhý přesun - rychlík z Levanta to do Pisy zvládá za hodinu dvacet. Takže nezbývá než podniknout ještě jednu cestu k šikmé věži. 

Nábřeží řeky Arno. Chybí tu zeleň a stín.

Přijíždíme v poledne, chceme si dát pravé italské těstoviny (třeba boloňské:)), ale nakonec končíme v prvním přijatelně vypadajícím podniku...další pizza. Joník vydrží v klidu sedět tak dvě minuty, tudíž jíme velmi rychle. Ve tři chceme odložit batohy v ubytování, čekací dobu je nejjednodušší strávit na hřišti, mají tu šestkrát trampolínu, hurá. Pak už spěcháme přes půl města k věži. Očekávaný jásot se nedostavuje, dětičky vypadají, že je jim úplně jedno, jestli stojí nakřivo nebo ne...

Pisa s turisty.

Jednou tedy objedeme výstavní náměstí Zázraků s věží a katedrálou z bílého mramoru. Celé náměstí je opravdu překrásné, i bez prohlídky objektů zevnitř, na tu nemáme čas ani chuť platit ne zrovna levné vstupné. Pak už se jen chystáme na odlet. Supermarket a zmrzlina. Joník nemá dobrý den, v supermarketu se zmocní avokáda a než si toho všimneme, stihne ho trochu ohryzat. A po včerejší ochutnávce zmrzliny mu další ochutnávka nestačí - nabízenou lžičku si nenechá dát do pusy a vytrvale křičí. Až dokud mu nedám celý kelímek se lžičkou. Škoda, že ji takhle ještě neumí jíst, takže pravá italská zmrzlina končí vylitá na kočárku a Joníkovi. Je to takto nevýchovné?

Pisa bez turistů.

Poslední večeře, pravé italské rizoto do mikrovlnky, dětičky z neznámých důvodů odmítají...Není tu dětská postýlka, tak Joníka necháváme ve velké posteli a doufáme, že nebude moc cestovat. Dobalujeme, ráno čas nebude, o půl deváté chceme být na letišti. To je naštěstí vzdálené jen kilometr pěšky od ubytování - opravdu luxusní poloha. A taky malé a přehledné, stíháme i duty free, i když nástup do letadla začíná překvapivě brzy. V Praze dosedáme 20 minut před plánovaným příletem, let nezbrzdil ani Joníkův srdceryvný křik při vzletu. Až se mě letuška ptala, jestli je v pořádku...je, ale sedí u tatínka a chce k mamince. A letadlo se mu líbí jenom zvenku. Jen co jsme se s Honzou vyměnili, Joník do pěti minut usnul, zbytek letu jsem si tudíž docela užila. V Praze na letišti pak Juli zahlédla fialové letadlo - znamená to, že příště musíme letět s Wizzem. Už teď přemýšlím, kam to bude.

Příprava na odlet.

A co říct závěrem? Nečekala jsem to, ale mé cestovatelské nadšení je zpět. I když jsem si během dovolené mnohokrát říkala, proč to dělám, když nám dětičky nedopřejí ani chvíli klidu... to vytržení z každodenní rutiny jsem potřebovala. A Itálie pro nás byla parádní destinace: přátelská k dětem, ale nic nevnucující, jiná než u nás, ale ne příliš...s dobrou pizzou  i zmrzlinou.

Pouliční restaurace, děti jsou vítány.

Pokud stále váháte, jestli zahodit strach (a utratit spoustu peněz) a jet, mám tu ještě drobné zamyšlení vzniklé během častých chvil s děťátkem na břiše či na zádech. Je lepší chodit s těžkou krosnou, nebo s batoletem v nosítku?

1. S krosnou si moc nepopovídáte, s dítkem je trochu více zábavy.

2. Krosna vám neradí, kudy máte jít. Ani vám neříká, že se bojí ("mami, opatrně").

3. Krosnu sundáte a můžete si sednout a odpočívat. Dítko sundáte a můžete si sednout, ale jen dokud dítko sedí taky. Pak ho místo odpočinku honíte, aby nespadlo ze skály.

4. V krosně si nesete jídlo. K nosítku potřebujete ještě batoh s jídlem pro dva.

5. Krosna bývá na konci výletu lehčí než na začátku. Děťátko si drží svou váhu (nebo přibírá, pokud hodně papá a málo ťape).

6. Na krosnu vám stačí pláštěnka. Dítko musíte chránit proti slunci, dešti, větru a nudě.

Ty hory za to stojí.

Nepřesvědčila jsem vás? Počkejte rok a půl, bude to lepší. A naučte dítko chodit, my v tomhle zatím selhali: "nechcu ťapat" a "takhle mi to nestačí" jsou Julinky oblíbené hlášky. Doufám, že za rok už dva kočárky potřebovat nebudeme. Jen zatím nevím, kde. Ve Walesu či v Baskicku, poradíte mi?

Účastníci zájezdu.