Rychlé řezy s lesním ovocem

Občas zapomínám, že k tomu, abyste upekli dobrý sladký koláč, nepotřebujete recept na dvě stránky, čtyři různé nádoby a hodiny času. Nechme patrové dorty na slavnostní příležitosti... Toto je příklad naprosto jednoduchého ovocného koláče, který nejenže rychle upečete, ale nejspíš i rychle sníte. Můj první pokus s čerstvými (německými) ostružinami zmizel dříve, než jsem ho stihla vyfotit. Druhý pokus obsahoval mražené lesní ovoce a přes mé počáteční obavy dopadl podobně dobře jako ten první. Tuším, že s borůvkami by to dopadlo také výborně.

Na 1 nízký koláč - rozměr 30x20:
240g hladké mouky, 2 lžičky prášku do pečiva, špetka soli, 55g změklého másla, 100 g cukru krupice, lžička citronové kůry, 1 vejce, lžička vanilkového extraktu, půl hrnku mléka, 400g drobného ovoce
Drobenka: 70g mouky, 50g cukru, 50g másla, lžička mleté skořice, špetka soli

Začněte přípravou drobenky: všechny ingredience propracujte prsty, až se spojí do drobivé směsi, a uložte do ledničky.
Troubu předehřejte na 190 stupňů a hranatou či jinou vhodnou formu lehce vymažte máslem a vyložte pečicím papírem.
V jedné míse smíchejte mouku, prášek do pečiva a sůl. V jiné utřete máslo, cukr a kůru, až směs zesvětlá a bude trochu nadýchaná. Přidejte vejce a vanilku a opět promíchejte / promixujte. Pak postupně zapracovávejte mouku a mléko - nejdřív třetinu mouky, pak polovinu mléka, ... , nakonec mouku. Přidejte ovoce a zlehka promíchejte. Těsto bude husté.
Připravené těsto přeneste do připravené formy, povrch uhlaďte a posypte drobenkou.

Pečte 40 minut a pak zkontrolujte, že špejle zapíchnutá do těsta vyjde ven čistá. Zvlášť s mraženým ovocem může pečení trvat déle.

Nechte vychladnout, nakrájejte na dílky a pochutnejte si.

Týden v ... Řecku

V Řecku jsem už jednou byla. V Leptokarii. Bylo mi osm a s rodiči jsme poprvé zamířili na dovolenou k moři. Pamatuji si plážového pejska a stádo koz, taktéž procházející přes pláž. Pamatuji si výlet k Olympu, jehož součástí bylo příšerné vedro na jakési archeologické lokalitě. Pamatuji si večerní procházky do centra Leptokarie, obrovské mušle prodávané v obchodech se suvenýry a maličké, zdaleka ne tak hezké, volně dostupné na pláži. Pamatuji si jízdu vlakem do Soluně...a to je vpodstatě vše.

Možná jste si všimli, že se nevracím do míst, kde už jsem byla. Jak se stalo, že jsem do Řecka vyrazila znova? JJ byl vyslán do Atén na konferenci a já měla za úkol naplánovat po-konferenční program. Zkusím vám přiblížit, jak jsem se s tímto úkolem vypořádala...

Zprvu to vypadalo jako příležitost po mnoha letech prožít pohodovou koupací dovolenou, hurá! Ale pak jsem si uvědomila, že ani jeden z nás nevydrží prolenošit den u vody, a tak jsem začala vybírat lokality, kde budou i zajímavé památky či možnosti výletů. To vše samozřejmě bez auta, protože - Islandem nezlomeni - stále neumíme řídit.

Nakonec jsme kromě Atén navštívili ostrov pistácií - Aeginu - a  město pevností a romantických procházek - Nafplio. Celou dobu svítilo slunce, na náš vkus až moc, pohodového ležení na pláži jsme si moc neužili (vlastní vinou), zato jsme si každý den dopřávali místní zmrzlinu. Taková skoro-pohodová dovolená. :)

A teď ještě v obrazech. Na pohodové dovolené...

...se vždy najde nějaká palma, pod kterou se můžete schovat před žhavými slunečními paprsky

...když už se musíte prodírat mezi davy lidí, je to aspoň kvůli nějaké pořádné antické památce

...se zásadně nevečeří před západem sluníčka, abyste náhodou nešli příliš brzy spát

... se vyskytuje spousta dobrot, které vás svádí k hříchu

...západ sluníčka se vždy odehrává za horou či mrakem, aby vás náhodou neoslepil

...je spousta kočiček a některé z nich se nechají i pohladit

Pečený lilek s tahini zálivkou

Slunce, léto, ... a lilek. Obliba lilku u mě pomalu, ale jistě roste. Zatímco dřív jsem obdivovala hlavně jeho vizuální stránku, dnes už si ho dokážu užít i po stránce gastronomické. Vpodstatě stačí lilek rozkrojit, nařezat do mřížky a vložit do trouby. Pokud máte lilek rádi, můžete konzumovat pečený lilek jen tak či zkusit vylepšení v podobě křupavé cizrny a tahini zálivky. Zapřisáhlé masožravce doporučuji zkusit ošálit přídavkem mletého masa navrch - třeba si příště dají lilek už i samotný.

Na 4 skoro dietní porce:
4 malé nebo 2 velké lilky, hrst zelené petrželky
Cizrna nebo maso: 400g plechovka cizrny, 4 lžíce olivového oleje, sůl, pepř, lžička mletého kmínu nebo 300g mletého hovězího masa, 1 malá cibule, 1 stroužek česneku, sůl, pepř, kmín
Zálivka: 2 lžíce tahini pasty, 1 hustý bílý jogurt, 2 lžíce citronové šťávy, 2 stroužky česneku, 80ml studené vody

Nejdřív cizrna. Troubu předehřejte na 220 stupňů, slitou cizrnu smíchejte se dvěma lžícemi olivového oleje, čtvrt lžičkou soli, čerstvě mletým pepřem a kmínem. Rozprostřete ji na plech vyložený pečicím papírem a pečte 30-40 minut dozlatova dokřupava.
Pokud místo cizrny volíte maso, nakrájejte cibuli nadrobno, česnek také, na troše olivového oleje pak opékejte nejprve samotnou cibuli, pak cibuli s česnekem, a po minutce i s masem. Při spíše prudkém opékání by mělo stačit deset minut. Osolte, opepřete, přidejte kmín či jiné koření podle vaší chuti.
Lilky podélně rozpulte, pokud jsou velké, tak ještě i příčně. Řeznou plochu pak trochu nařízněte do mřížky, pak ji potřete olivovým olejem, osolte a opepřete. Můžete přidat i další koření dle libosti - já s oblibou používám sušené bylinky.
Pečte patnáct minut řeznou stranou nahoru, pak otočte, pečte dalších patnáct minut, zase otočte a buď konstatujte, že jsou hotové, nebo je nechte ještě na finálních 5-10 minut v troubě, ať jsou seshora hezky opečené.
Všechny přísady na zálivku kromě vody smíchejte. Vodu přidávejte postupně po lžících, než dosáhnete požadované, spíše husté konzistence.
Nakonec přistupte k finálnímu sestavení. Na talíř dejte dva kusy lilku, na každý trochu zálivky, na to cizrnu či maso a na ozdobu trochu zelené petrželky. Pak snězte či sdílejte, jak je libo. :)

Minestrone s kuřetem

Tak jsem uvařila polévku. Dojmy jsou rozpačité: mně chutnala moc, zato JJ ji přijal, stejně jako většinu dalších červených polévek, chladně. (To znamená, že polévku jí tak dlouho, že během konzumace skoro vychladne, a já si během toho stihnu dvakrát přidat...)
Moc dobrou minestrone vaří moje babička a já se ji dnes pokoušela napodobit. Také jsem se pokoušela spotřebovat zbylý řapíkatý celer. Nakonec zbývají ještě čtyři řapíky. (Poraďte, co s ním?) Ač polévka neobsahuje žádnou jíšku, měla příjemnou hustší konzistenci. Její obsahová bohatost zase působí, že vám ji s klidem mohu doporučit jako hlavní jídlo.

Na 4 pořádné porce:
1 konzerva sekaných rajčat, 1 větší cibule, 2 stroužky česneku, 3 řapíky celeru, 1 malý rajčatový protlak, 1 menší cuketa, 1 konzerva bílých fazolí, hrst čersvého oregana, 6 kuřecích křídel, lžíce olivového oleje, sůl, 3 bobkové listy, plus volitelně ještě nějaké koření (já měla směs grilovaná zelenina)

Cibuli nasekejte na střední kostičky, česnek na plátky, řapíkatý celer na kousky. Na troše olivového oleje opékejte nejprve samotnou cibuli, po chvilce přidejte celer a ještě o něco později česnek. Opékejte ještě minutu, pak přidejte rajčatový protlak, promíchejte, zalijte rajčaty z konzervy a ještě cca půl litrem vody. Přidejte bobkové listy a kuře, trochu osolte, můžete přidat i nějaké sušené bylinky, přiveďte k varu a vařte tak půl hodinky, aby se kuře uvařilo. Pak maso vyjměte, do polévky přidejte cuketu a dále pokračujte v mírném varu.
Maso z kuřete oberte a vraťte do polévky společně s fazolemi. Prohřívejte ještě pět minut. Ochutnejte, dosolte a nakonec přidejte oregano.
Původně jsem chtěla přidat ještě těstoviny, ale polévka byla dost hustá a hrnec dost plný i bez nich. Jsem zvyklá polévku podávat posypanou strouhaným sýrem, ale určitě to jde i bez něj. Rozpuštěný eidam v polévce je, přiznávám, dost zvláštní - ale tradice je tradice. :)

Medové vafle a La Buchta

Občas se s JJ trochu rozmazlujeme. Když v sobotu ráno nikam nespěcháme, dopřejeme si teplou a sladkou snídani. Lívanečky, vafličky, možná časem budou i palačinky. Funguje to tak, že já vstanu brzy, připravím něco dobrého, co se později dá potřít marmeládou, polít javorovým sirupem a ozdobit jogurtem, a když už to skoro je, jdu zkontrolovat spícího muže, jestli ho nalákám do kuchyně. Zatím to vždycky vyšlo. Další úroveň rozmazlování, snídaně do postele, vyčkává.
Konkrétně tyhle medové vafle vychází z receptu z dílny La Buchta. Jelikož jsem recept poprvé spatřila v době, kdy jsem doma neměla vaflovač, nevěnovala jsem mu moc pozornosti. Pak ale přišel dárek v podobě vaflovače - a hned je každý recept na vafle vítán. S tímhle jsem byla moc spokojená. Vafle v sobě mají hodně másla, dietní rozhodně nebudou, ale chuťově hodnotím za jedna.

Na vafle pro dva milovníky sladkého:
2 malá vejce, 75g medu, 100g másla, 100ml mléka, 150g hladké mouky, lžička prášku do pečiva, špetka soli, půl lžičky vanilkového extraktu

Jedná se o klasické labuchtí těsto, které už jsem tu použila dvakrát...Vejce s cukrem ušlehejte do pěny. Do horkého rozpuštěného másla vmíchejte mléko, promíchejte s vejci s medem, přidejte ostatní suroviny a umíchejte do hladkého těsta.

Ve vaflovači opékejte klasicky, cca 2-3 minuty jednu várku. Těsto by vám mělo vystačit na 6-8 vaflí.

Pomalu pečená vepřová pečeně s kukuřicí

Mám pocit, že za své úspěchy v kuchyni (pokud to tak odvážně mohu nazývat) vděčím především dvěma ženám: Florentýně a Deb. Blogerkám a autorkám kuchařek. Možná, kdybych v relevantním věku projevovala dostatečný zájem o vaření, tu místo toho mohla figurovat moje babička, která vaří výborně. Jenže mě vaření dřív víc děsilo než lákalo. Až odchod z domova plus jisté geny, vyžadující dobrou a zajímavou stravu, nakonec způsobily, že jsem v kuchyni zdomácněla. Už mě zpravidla neděsí, že něco spálím, přesolím a podobně...ostatně, takových omylů bylo v historii mého vaření jen pár, takže ta pravděpodobnost asi není zase tak velká. Čeho se bojím stále, je to, že to JJ nebude chutnat, ale to už je jiný příběh...

I za tento povedený pokus vděčím Florentýně. Návod, jak upéct vepřovou pečeni, najdete zde. Barevná kukuřičná příloha jako doprovod není nutná, ale pokud se vám to takto líbí, můžete se inspirovat tady. Doporučuji!

Na 2 porce k večeři + svačinku na další den:
600g vepřové pečeně, lžíce oleje, 1 velká cibule, 2 stroužky česneku, půl lžičky kmínu, 2 lžíce másla, 1 lžíce hladké mouky, sůl
Kukuřice: půl balení mražené kukuřice, 1 střední cuketa, půl svazku petrželky, šťáva z půlky limety, olivový olej, lžička sušených bylinek (oregano, bazalka, tymián), sůl, pepř, 2 lžíce strouhaného parmazánu

Nejdřív ze všeho si pořiďte kuchyňský provázek. (Věřte nebo ne, tohle mi trvalo asi tak rok.) Maso svažte do úhledného, stejnoměrného válečku. Cibuli oloupejte a nakrájejte na měsíčky, česnek na plátky.
Maso potřete olejem (nebo sádlem), lehce osolte a okmínujte a na rozehřáté pánvi na středním plameni zprudka opečte: z každé strany asi tři minuty. Poté maso vyjměte, do pánve přihoďte cibuli a česnek a opékejte, až zelenina trochu změkne. Můžete případně podlít lžící vody.
Do pekáčku podobné velikosti jako maso naskládejte opečenou cibuli. Na ni položte maso tak, aby se nedotýkalo dna pekáčku. Podlijte ještě asi sklenicí vody a dejte do trouby vyhřáté na 150 stupňů. Po pěti minutách ztlumte na 120 stupňů a pečte dalších 45 minut - pokud máte maso větší, tak déle (zkontrolujte tabulku v původním receptu).
Po uplynutí předepsané doby troubu vypněte, maso přendejte na talíř a vraťte do trouby, aby nevystydlo. Teď se budete věnovat přípravě omáčky: tekutinu z pekáčku od masa slijte. Z másla a mouky připravte jíšku. Až zezlátne, přilijte část tekutiny, prošlehejte metličkou a přilijte i zbytek tekutiny. Měla by vzniknout hustá omáčka - tu můžete případně ještě zředit vodou. Osolte a opepřete. Přidejte cibuli z pekáčku a pozvolna za občasného míchání vařte 20 minut. Nakonec omáčku rozmixujte ponorným mixérem.
Podávejte s masem nakrájeným na tenké plátky a přílohou.

Kukuřičnou směs připravíte jednoduše: na olivovém oleji minutu opékejte česnek, pak přidejte cuketu na kostičky a bylinky. Po dalších pár minutách přidejte ještě mraženou kukuřici. Ještě pár minut opékejte, pak osolte, opepřete, vmíchejte limetkovou šťávu, petrželku a parmazán.

Těstovinový salát s opečeným chorizem

Snažím se v létě moc nevařit, ale moc mi to nejde. A když už se to povede, mám touhu něco upéct...a v kuchyni je rázem ještě tepleji než venku. Teplo nemám ráda => nemám ráda léto? Ale ne, léto má i svá pozitiva.
Tento těstovinový salát měl být taková rychlá večeře, jejíž příprava nespotřebuje moc času ani energie. Nakonec to zas tak nenáročné nebylo, povedlo se mi trochu spálit chorizo, spotřebovat zbytek celozrných těstovin (normálně chutnaly divně, ale sem se hodily) a nakrmit sebe i JJ, což se s normálním studeným, řeckým či jiným, salátem moc nedaří. Docela úspěch na to, že to byla prakticky vlastní tvorba. :) (Vzala jsem recept na salát s rajčaty a chorizem z Apetitu, přidala těstoviny, vynechala ingredience, co jsem neměla doma, trochu změnila postup...a bylo to.)

Na hodně salátu pro 2 osoby:
250g (celozrných) těstovin, 150g klobásy chorizo, 1 balení cherry rajčátek, 1 svazek bazalky, 1 červená cibule, 2 stroužky česneku, lžíce rozmarýnu, 2 lžíce olivového oleje, 2 lžce červeného vinného octa, sůl, pepř.

Těstoviny uvařte ve vroucí vodě tak, aby byly stále pevné. Rajčátka nakrájejte třeba na čtvrtiny. Chorizo na kolečka, cibuli na kostičky, česnek na plátky, rozmarýn nasekejte, bazalku trochu překrájejte.
Na pánvi opékejte nejdřív samotné chorizo, až pustí tuk, přidejte cibuli a smažte dokřupava / doměkka. Ke konci přidejte česnek na plátky, rozmarýn a dvě lžíce vinného octa.
Hotovou směs smíchejte s těstovinami, přidejte bazalku, olivový olej a sůl a pepř tak, aby vám to chutnalo. Nemělo by to být těžké. :)