U moře v Clifdenu

Clifden odpoledne.

Organizované zájezdy bývají dobré v tom, že vám v minimu času poskytnou maximum navštívených objektů. Náš výlet k útesům byl moc fajn a věřím, ze stejně tak fajn mohl být i výlet do Connemary. Jenže já zatoužila  po větší svobodě, a tak jsem místo do busu společnosti Galway Tour Company nastoupila do busu s nápisem Citylink, abych si užila hodinu a půl trvající jízdu do Clifdenu, hlavního města Connemary (2500 lidí stačí, aby měl Clifden nárok na titul hlavního - a největšího - města tohoto pustého regionu).

Clifden po ránu.

Jízda to byla vskutku zajímavá. Connemarské hory - vrcholky zvané Twelve Bens - máte příležitost si důkladně prohlédnout. Holá, skalnatá krajina protkaná jezery a bažinami působí i za ideálního počasí k výletům dost nehostinně.

Uprostřed Clifdenu.

Samotný Clifden je obklopen spíše mořem než horami. Je to sympatické malé městečko, zvlášť v létě turisty velmi oblíbené. V květnu působí Foyles hotel, situovaný v samém centru města, spíše poloprázdně a městečko, zvlášť dopoledne, značně ospale. Obchůdky otvírají v deset či v jedenáct, turistické informační centrum zase až ve čtvrtek, mnohý pokus uniknout z města na procházku zastaví buď plot pastviny, nebo rušná silnice ( ne tak podle počtu projíždějících aut, ale spíše podle jejich rychlosti, povolena je stovka).

Jdeme si projít známou vyhlídkovou trasu Sky Road, 17 km  dlouhý úsek silnice vedoucí kolem jednoho z mnoha výběžků pevniny z Clifdenu do Clifdenu. Průvodce Lonely Planet nás ujišťoval, že Sky Road je k procházce jako dělaná. Jsem tedy lehce překvapená, když zjišťuji, ze chodci jsme tu jediní. Zbytek turistů se nechá svým vozem dovézt na vyhlídkové místo, pořídí pár snímků a stejnou cestou jede zpět.

Sky Road.

Ochudí se tím o mnohé zážitky: strach z projíždějících aut a za zády vám funícího psa, možnost kdykoli se zastavit a vychutnávat pohled na členité pobřeží dole pod vámi, smočení unavených nohou ve vodách Atlantiku. A přesto byl pro mě tento výlet lehce trýznivý: pohled na ty krásné a nedosažitelné hory vedl k pocitu, že pokud sem vyrazím ještě někdy, potřebuji auto a řidiče - nebo mnohonásobně více času.

Connemara pony - nebo spíš nějaký jiný kůň.

Sky Road má dvě odbočky, které lze obě snadno minout - my se k nim vracíme druhý den ráno. Kousek za Clifdenem projdete přes koňský výběh a dojdete k památníku Johna D´Arcyho na vyvýšenině, odkud je krásný výhled na clifdenské dvě věže a hory v pozadí. O kus dál je odbočka ke zřícenině hradu. Ta není nijak značená, ale můžete ji poznat podle věže hradního stylu, kterou přistavěli ke své rezidenci místní obyvatelé.

Ovce vše spásly.

Hrad není z cesty vidět, jelikož stojí pod kopcem. Do prostor zříceniny byste neměli chodit, je to nebezpečné - ale kdo by si na chvíli nechtěl užít ten pocit, být hradním panem, vládnoucím okolním stádům ovcí a krav...

Hrad jen pro nás.

Cesta zpět do Galway už jen ilustruje poklidnou atmosféru malého městečka. Autobus má odjíždět v poledne, stojí na zastávce s papírkem za sklem, že pojede 12:05, řidič nikde. Deset minut po dvanácté začínají být další čekající nervózní, řidič však dorazí jakoby nic, všechny naloží, pustí rádio, pár lidí posbírá ještě cestou mimo zastávky a do Galway dorazí s úsměvem jen tak o čtvrt hodinky později.